Všude tam, kde lidé věrně hlásali Boží slovo, se dostavily výsledky, které potvrdily jeho nebeský původ. Duch svatý provázel poselství Božích služebníků a slovo mělo mocný účinek, pohnulo svědomím hříšníků. “Pravé světlo, které osvěcuje každého člověka,” ozářilo tajné kouty jejich nitra, odhalilo tajné hříchy. Ve své mysli a srdci byli usvědčeni — dolehlo na ně vědomí hříchu, spravedlnosti a nadcházejícího soudu. Uvědomili si, jak spravedlivý je Hospodin, a prožívali hrůzu při pomyšlení, že by se tak hříšní a nečistí měli postavit před toho, který zkoumá lidská srdce. V úzkosti volali: “Kdo nás vysvobodí z tohoto těla smrti?” Když se pak seznámili s golgotským křížem a nezměrnou obětí za hříchy lidstva, pochopili, že pouze zásluhy Ježíše Krista mohou odčinit jejich přestoupení, jen ony mohou smířit člověka s Bohem. S vírou a pokorou přijali Božího Beránka, který snímá hříchy světa. Jen díky krvi Pána Ježíše získali odpuštění svých hříchů. VDV 302.1
Tito lidé projevili skutečné ovoce pokání. Uvěřili, dali se pokřtít a začali nový život — jako nová stvoření v Kristu Ježíši; ne aby žili jako dříve podle svých hříšných sklonů, ale aby vírou v Božího Syna žili podle jeho vzoru, napodobovali jeho povahu a očišťovali se tak, aby byli čistí jako on. To, co kdysi nenáviděli, začali nyní milovat, co jim bylo kdysi příjemné, začali si nyní ošklivit. Pýchu a panovačnost nahradila pokora a laskavost, namísto ješitnosti a domýšlivosti se dostavila skromnost a zdrženlivost. Z bezvěrců se stávali lidé zbožní, z opilců abstinenti, ze zhýralců lidé ctnostní. Odložili marnosti světa. Už nehledali “vnější ozdoby — splétání vlasů, ověšování se zlatem, střídání oděvů — nýbrž to, co je skryto v srdci a co je nepomíjitelné: tichého a pokorného ducha; to je před Bohem převzácné.” 1. Petrův 3,3.4. VDV 302.2
Probuzenecká hnutí vedla k důkladnému sebezpytování a k pokoře. Vyznačovala se vážnými, naléhavými výzvami k hříšníkům a vřelým soucitem k lidem vykoupeným Ježíšovou krví. Muži i ženy se modlili a prosili Boha, aby je zachránil. Nejzřetelnější výsledky takovýchto hnutí se projevily u lidí, kteří se nebáli sebezapření a obětí, ale naopak je těšilo a považovali si za čest, že mohou snášet výsměch a soužení pro Ježíše Krista. Změna nastala také v životě formálních křesťanů. Vliv skutečných Kristových následovníků tak prospíval celé společnosti, ve které žili. “Shromažďovali s Kristem” a “zasévali s Duchem svatým”, aby sklidili věčný život. VDV 302.3
Mohlo se o nich říci: “Zármutek je vedl k pokání… Zármutek podle Boží vůle působí pokání ke spáse, a toho není proč litovat, zármutek po způsobu světa však působí smrt. Pohleďte, k čemu vás vedl tento zármutek podle Boží vůle: jakou ve vás vzbudil opravdovost, jakou ochotu k omluvě, jaké znepokojení, jakou bázeň, jakou touhu, jakou horlivost, jakou snahu potrestat viníka! Tím vším jste prokázali, že jste se v té věci zachovali správně.” 2. Korintským 7,9-11. VDV 303.1
To je výsledek působení Božího Ducha. Jediným důkazem skutečného pokání je náprava života. Teprve když člověk splní, co slíbil, když vrátí, co ukradl, když vyzná své hříchy a začne milovat Boha a své bližní, tehdy může mít hříšník jistotu, že se smířil s Bohem. Takové výsledky se v minulosti vždy projevily jako následek náboženského obrození a svědčí o tom, že náboženská probuzení Bůh požehnal pro záchranu člověka a pro pozvednutí lidstva. VDV 303.2