Jednou z největších překážek uzdravení je soustředěnost na sebe. Mnozí nemocní si myslí, že každý by měl s nimi soucítit a pomáhat jim, zatímco oni sami by svoji pozornost měli odvrátit od sebe, myslet na druhé a starat se o ně. MZN 69.1
Lidé často žádají modlitby za lidi sklíčené, zarmoucené a zmalomyslněné, a to je správné. Měli bychom se modlit za to, aby jim Bůh osvítil zatemněnou mysl a potěšil jejich zarmoucená srdce. Bůh však vyslechne modlitbu těch, kteří se sami postavili do proudu jeho požehnání. Zatímco se modlíme za tyto zarmoucené, měli bychom je povzbudit, aby se snažili pomoci ještě větším trpitelům, než jsou oni sami. Když se budou snažit pomoci jiným, temnota jejich vlastního srdce se rozplyne. Když usilujeme potěšit jiné tak, jako jsme byli potěšeni sami, požehnání se nám vrátí. MZN 69.2
V 58. kapitole proroka Izajáše nacházíme recept proti nemocem těla i duše. Když chceme být zdraví a opravdově se těšit ze života, musíme se řídit zásadami uvedených veršů. O službě, kterou Pán přijímá, a o požehnání, které dává, tu čteme: MZN 70.1
“Cožpak nemáš lámat svůj chléb hladovému, přijímat do domu utištěné, ty, kdo jsou bez přístřeší? Vidíš-li nahého, obléknout ho, nebýt netečný k vlastní krvi? Tehdy vyrazí jak jitřenka tvé světlo a rychle se zhojí tvá rána. Před tebou půjde tvá spravedlnost, za tebou se bude ubírat Hospodinova sláva.” (Izajáš 58,7.8) (The Ministry of Healing, s. 256) MZN 70.2