Uposlechli Kristova příkazu a čekali v Jeruzalémě na splnění Otcova zaslíbení — vylití Ducha. Nečekali nečinně. Písmo praví, že byli “stále ve svatyni” a “velebili Boha”. Lukáš 24,53. PPZ 108.4
Když učedníci čekali, až se zaslíbení vyplní, pokořili se v opravdové lítosti a vyznali svou nevěru. … Učedníci se s opravdovou vážností modlili, aby jim byla dána schopnost jednat s lidmi a promlouvat k nim v běžném styku taková slova, jež přivedou hříšníky ke Kristu. Zapomněli na všechny rozpory, na touhu po nadvládě a semkli se v křesťanském společenství. (The Acts of the Apostles, s. 35,36) PPZ 108.5
Teprve když byli učedníci zcela jednotní a netoužili už po moci, přišlo vylití Ducha svatého. (Testimonies For The Church, sv. 8, s. 20) PPZ 109.1
Vylití Ducha za dnů apoštolů bylo začátkem raného deště a jeho účinek byl slavný. Až do konce času bude Duch přebývat v pravé církvi. (The Acts of the Apostles, s. 54,55) PPZ 109.2
A pod vlivem Ducha nastalo pokání a vyznávání hříchů, do něhož se mísilo díkuvzdání za odpuštění hříchů… Tisíce lidí byly obráceny v jediném dni… PPZ 109.3
Duch svatý… jim umožnil, aby plynně mluvili jazyky, jež do té doby neznali… Duch svatý učinil pro ně to, co by sami nedokázali zvládnout za celý život. (The Acts of the Apostles, s. 38-40) PPZ 109.4
Jejich srdce přetékala dobročinností tak velikou, tak hlubokou a obětavou, že je nutila jít až na konec světa, aby tam svědčili o Kristově moci. (The Acts of the Apostles, s. 46) PPZ 109.5
Jaký důsledek mělo vylití Ducha o letnicích? Radostná zvěst o vzkříšeném Spasiteli se dostala do nejzazších končin obydleného světa. … A do církve proudili obrácení ze všech stan. Odpadlíci byli znovu obráceni na víru. … Všichni měli jen jeden zájem, jemuž ustoupilo všechno ostatní. Věřící začali usilovat o to, aby nabyli Kristovy povahy a začali pracovat na rozšíření Kristova království. (The Acts of the Apostles, s. 48) PPZ 109.6
Vylití Ducha v apoštolské době bylo “raným deštěm” a jeho výsledky byly velkolepé. Avšak pozdní déšť bude ještě hojnější. (Testimonies For The Church, sv. 8, s. 21) PPZ 109.7
Době před ukončením žní na zemi je však zaslíbeno zvláštní udělení duchovní milosti, která má připravit církev na příchod Syna člověka. Toto vylití Ducha je zpodobněno padáním pozdního deště. (The Acts of the Apostles, s. 55) PPZ 109.8
Dříve než na zem dopadnou konečné Boží soudy, dojde mezi Božím lidem k takovému oživení původní zbožnosti, jaké se neprojevilo od doby apoštolů. Na Boží lid sestoupí Boží Duch a moc. (The Great Controversy, s. 464, 1911) PPZ 109.9
Jeho působení se bude podobat tomu, co se odehrálo o letnicích. Tak jako Pán seslal “raný déšť” ve vylití Ducha svatého na počátku kázání evangelia, aby drahocenné semeno vzklíčilo, tak dá na závěr “pozdní déšť”, aby úroda uzrála. (The Great Controversy, s. 611) PPZ 109.10
V této době bude seslán “pozdní déšť” jako osvěžení od Pána, aby se posílilo hlasité volání třetího anděla. Svatí budou připraveni projít bez úhony dobou sedmi posledních ran. (Early Writings, s. 86) PPZ 110.1
Slyšela jsem, jak ti, kteří byli oděni do Boží výzbroje, hlásali pravdu s velikou mocí. Přinášelo to výsledky. … Tázala jsem se, co způsobilo tuto velkou změnu. Anděl odpověděl: “To je pozdní déšť, osvěžení od Pána, hlasité volání třetího anděla.” (Early Writings, s. 271) PPZ 110.2