Bůh chtěl, aby se podřídili a aby jejich zajetí bylo co možná nejpříjemnější. Radil jim: “Stavějte domy a bydlete v nich, vysazujte zahrady a jezte jejich plody. Berte si ženy, ploďte syny a dcery… Usilujte o pokoj toho města, do něhož vás přestěhovali, modlete se za ně k Hospodinu, neboť v jeho pokoji i vy budete mít pokoj.” Jeremjáš 29,5-7. SU 166.5
K falešným prorokům působícím v Babylónu patřili také dva velmi zkažení muži. Jeremjáš je seznámil s tím, jak velkému nebezpečí se vystavují. Jeho slova je však rozčílila natolik, že začali nabádat národ, aby se v rozporu s Boží vůlí nepodřizoval babylónskému králi. Bůh jim následně prostřednictvím Jeremjáše oznámil, že budou předvedeni před Nebúkadnesara a popraveni. A toto proroctví se záhy naplnilo. SU 167.1
V každé době se mezi Božími služebníky najdou takoví, kteří budou druhé záměrně mást. Tito falešní proroci se budou snažit lidi přesvědčit o tom, že hříchu není třeba se bát. A na ty, kdo Boží lid před nimi varují, svalí všechnu vinu za neštěstí, které na ně dopadlo. Právě tak Židé vinili Jeremjáše z pohrom, které je postihly. Ale stejně jako tomu bylo tenkrát, i dnes se Boží poselství nakonec ukáže být spolehlivé a pravdivé. SU 167.2
Jeremjáš lidem pořád dokola opakoval, aby se podřídili Babylóňanům. V tu dobu Sidkijáše navštívili vyslanci z Edómu, Moábu, Týru a mnoha dalších národů a vyzvídali, jestli se spolu s nimi zapojí do vzpoury proti Babylónu. Zatímco vyslanci čekali na královo vyjádření, k Jeremjášovi promluvil Bůh. Nařídil mu: “Udělej si pouta a jařmo a dej si je na šíji. Pak je pošli králi Edómu, králi Moábu, králi Amónovců, králi Týru a králi Sidónu po poslech přicházejících do Jeruzaléma.” Jeremjáš 27,2.3. Bůh je všechny vydá do rukou Nebúkadnesara a “budou mu sloužit všechny pronárody, i jeho synu a vnuku. Pak nadejde čas jeho zemi i jemu a podrobí si ho v službu mnohé pronárody a velicí králové” Jeremjáš 27,7. SU 167.3
Vyslanci se dále dozvěděli, že pokud nebudou sloužit babylónskému králi, budou potrestáni “mečem a hladem a morem… Neposlouchejte své proroky ani své věštce,” nabádal je Hospodin. “Prorokují vám klam, aby vás odvedli daleko od vaší země… Ale pronárod, který vloží svou šíji pod jho babylónského krále a bude mu sloužit, ponechám v jeho zemi, je výrok Hospodinův, a bude ji obdělávat a v ní sídlit.” Jeremjáš 27,8-11. SU 167.4
Bůh chtěl své děti postihnout velmi mírným trestem. Chtěl od nich jen, aby se podřídily babylónské nadvládě. Pokud se však proti ní postaví, bude mít jejich jednání velmi tvrdé následky. Když Jeremjáš seznámil radu národů s Boží vůlí, velice se jeho slovům podivili. SU 167.5