Sen o veliké soše byl králi dán proto, aby pochopil, jakou úlohu hraje v dějinách lidstva, a aby porozuměl tomu, jaký vztah by jeho království mělo mít ke království nebeskému. Výklad snu totiž jasně hovořil o ustavení věčného Božího království. SU 190.1
Král uznal Boží moc, když Danielovi řekl: “Vpravdě, váš Bůh je Bůh bohů a Pán králů, který odhaluje tajemství…” Daniel 2,47. Nějaký čas měl Nebúkadnesar k Bohu úctu, ale jeho srdce ještě nebylo zcela očištěno od touhy po sebevyvýšení. Po určité době se pyšně vrátil k uctívání model a praktikoval je s ještě větším zápalem. Danielova slova: “Ty jsi ta zlatá hlava,” se mu hluboce vryla do paměti. Toho hned využili jeho rádcové, kteří mu navrhli, aby nechal udělat sochu podobnou té, kterou viděl ve snu, a umístil ji na takovém místě, kde by všichni mohli zlatou hlavu uctívat. SU 190.2
Potěšen tímto nápadem se král rozhodl, že jej ještě zdokonalí. Socha nebude vyrobena od hlavy dolů z materiálů snižující se kvality, nýbrž bude celá ze zlata. Bude to symbol Babylónu jako neporazitelného a všemocného království. SU 190.3
Myšlenka na založení vládnoucí dynastie, která přetrvá navěky, se králi velmi líbila. Vždyť už nyní se jeho rostoucí moci bály všechny národy světa. Je zarážející, jak rychle král zapomněl na podivuhodnou prozřetelnost, která do jeho života zasáhla prostřednictvím snu o veliké soše, jakož i na to, že jen díky výkladu, který mu poslal Bůh Izraele, byli nejmoudřejší muži jeho království ušetřeni potupné smrti, a rozhodl se vyvýšit Babylón nad všechny říše světa. SU 190.4
Zavrhl Danielův výklad a pravdu zneužil ke svým sobeckým účelům. Symbol, jehož prostřednictvím chtěla nebesa zjevit lidem důležité dějinné události, zneužil k zatemnění poselství, které Bůh zamýšlel představit světu. Satan moc dobře věděl, že pravda, která není smíchána se lží, je silou, jež má moc zachránit lidské životy; když se jí však využije k sebevyvýšení, stane se z ní síla zla. SU 190.5