Po Zacharjášově vidění Jošuy a Božího posla obdržel prorok poselství týkající se Zerubábela: “Potom mě posel, který se mnou mluvil, znovu vzbudil… a zeptal se mě: ‘Co vidíš?’ Odvětil jsem: ‘Hle, vidím svícen, celý ze zlata, a na něm nahoře mísa se sedmi kahany. Všechny kahany na něm mají nahoře po sedmi hubičkách. A nad ním dvě olivy, jedna z pravé strany a druhá z levé strany mísy.’ … SU 223.1
Nato jsem mu řekl: ‚Co znamenají ty dvě olivy po pravé i po levé straně svícnu?’ A dále jsem se ho otázal: ‚Co znamenají ty dva trsy oliv, které jsou nad dvěma zlatými žlábky, jimiž vytéká zlato?’ Tu mi řekl: ‚Ty nevíš, co to znamená?’ Řekl jsem: ‚Nevím, můj pane.’ Odvětil: ‚To jsou ti dva synové nového oleje, kteří stojí před Pánem celé země.’” Zacharjáš 4,1-3.11-14. SU 223.2
Pomazaní, kteří přebývají v Boží přítomnosti, předávají božské světlo, lásku a moc Božímu lidu, aby zase on mohl lásku, radost a povzbuzení rozdávat dalším. Ti, kteří byli obdarováni Boží láskou, by jí měli obohacovat druhé. SU 223.3
Při práci na domě Božím musel Zerubábel čelit mnoha těžkostem. Nepřátelé brali “odvahu judskému lidu a pohrůžkami jej [odrazovali] od stavby” Ezdráš 4,4. Dokonce “[jim] zabránili ve stavbě násilím” Ezdráš 4,23. Nyní však Bůh promluvil prorokovými ústy k Zerubábelovi. Řekl mu: “Čím jsi ty, veliká horo, před Zerubábelem? Rovinou. On vynese poslední kámen za hlučného provolávání: ‚Jeruzalém došel milosti!’” Zacharjáš 4,7. V průběhu dějin se ti, kdo uskutečňují záměry nebe, setkávají se zdánlivě nepřekonatelnými překážkami. Bůh tyto těžkosti dopustil proto, aby vyzkoušel jejich víru. V takových situacích je nutné důvěřovat Bohu. Když člověk projeví živou víru, vzroste jeho duchovní síla a prohloubí se jeho důvěra. Před takovou vírou se jakákoli překážka, kterou nám do cesty položil satan, rozplyne jako dým. “Nic vám nebude nemožné.” Matouš 17,20. SU 223.4