Chrámové oběti měly izraelský lid neustále upozorňovat na příchod Spasitele. V průběhu dějin Izraele byli lidé každý den s pomocí symbolů a náznaků seznamováni s pravdami o Kristu jako Vykupiteli, Veleknězi a Králi. A jednou ročně byla jejich pozornost obracena k závěrečným událostem velkého sporu mezi Kristem a satanem. Pozemská svatyně byla “podobenstvím pro nynější čas”; její dvě svatá místa byla “náznakem nebeských věcí” Židům 9,9.23. Dnes je totiž Ježíš “služebník pravé svatyně a stánku, který zřídil sám Hospodin, a nikoli člověk” Židům 8,2. SU 258.5
Když Adam a jeho potomci začali přinášet bohoslužebné oběti, které upozorňovaly na příchod Vykupitele, satan pochopil, že symbolizují spojení mezi nebem a zemí. Proto se ve všech dobách snažil toto spojení narušit — usiloval o to, aby si lidé udělali o Bohu falešnou představu a přestali chápat pravý význam obřadů, které ukazovaly na Spasitele. Nepřítel lidstva vypodobňoval Boha jako toho, kdo si libuje v lidském utrpení a smrti. Z bohoslužebných obětí, které měly vypovídat o Boží nekonečné lásce, udělal prostředek, s jehož pomocí mohli hříšníci utišit hněv uraženého Boha. Zároveň se satan snažil v lidech rozdmýchat hříšné vášně, které by je odvedly daleko od Boha a uvěznily je v okovech hříchu. SU 258.6
Ve svitcích Starého zákona satan hledal texty, které pojednávaly o Kristově pozemské službě, o oběti, která bude přinesena za nesmírného utrpení, a o jeho konečném vítězství, při němž se opět ujme vlády nad světem. Četl, že ten, který má přijít, bude “jako beránek vedený na porážku” Izajáš 53,7. “Jeho vzezření bylo tak znetvořené, že nebyl podoben člověku, jeho vzhled takový, že nebyl podoben lidem.” Izajáš 52,14. Zaslíbený Spasitel “byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolestí, zkoušený nemocemi… ubit od Boha a pokořen” Izajáš 53,3.4. Když satan tato proroctví četl, třásl se strachy. Přesto se však rozhodl lidi zaslepit, aby nedokázali rozpoznat závažnost těchto slov. Připravil tak půdu pro to, aby lidé Krista, až se objeví, zavrhli. SU 258.7
V době před potopou se satanovi podařilo zavléct celý svět do vzpoury proti Bohu. Také krátce po potopě svým důmyslným našeptáváním krok za krokem obracel srdce lidí proti Hospodinu. Když se ale zdálo, že zvítězí, byli z potomků věrného Abrahama povoláváni poslové, kteří měli za úkol poukazovat na pravý význam bohoslužebných obětí a upozorňovat na toho, jehož byly tyto oběti předobrazem. SU 259.1
Veškeré snahy o uskutečnění Božích záměrů se však vždy setkaly s tvrdým odporem. Satan se všemožně snažil dosáhnout toho, aby Abrahamovi potomci zapomněli na své svaté povolání. Dlouhá staletí před prvním Kristovým příchodem byla země se všemi svými obyvateli zahalena temnotou. Zástupy lidí pobývaly v zemi stínů smrti. SU 259.2