Elijáš Achabovi přikázal: “Zařiď, ať se ke mně shromáždí na horu Karmel celý Izrael i čtyři sta padesát Baalových proroků a čtyři sta proroků Ašéřiných, kteří jedí u stolu s Jezábelou.” 1. Královská 18,19. SU 54.1
Achab jeho příkaz okamžitě splnil, jako by prorok byl vládcem a on jeho poddaným. Vyslal rychlé posly, kteří měli za úkol předat lidem Elijášovo poselství. Ve všech městech a vesnicích se lidé připravovali na to, že se v určený čas shromáždí na hoře Karmel. Cestou k tomuto místu se srdce mnohých plnila neblahou předtuchou. Proč se máme shromáždit právě na hoře Karmel? Jaká další pohroma nás asi čeká? SU 54.2
Hora Karmel bývala překrásným místem: vytékaly z ní prameny řek a její úrodné svahy byly pokryté kobercem květů a sytě zelenými stromy. Nyní však její krása vlivem zničujícího prokletí vybledla. Baalovy a Ašéřiny oltáře stály v bezlistých hájcích. Na jednom z nejvyšších hřebenů byly rozvaliny Hospodinova oltáře. SU 54.3
Vrcholek Karmelu byl viditelný z mnoha koutů království. Na úpatí hory bylo mnoho míst, ze kterých se dalo snadno sledovat dění na vrcholku hory. Elijáš vybral nejvyšší vrcholek jako nejpříhodnější místo k zjevení Boží moci a oslavě jeho jména. SU 54.4
Časně ráno ve stanovený den se zástupy Izraelců shromáždily pod vrcholkem hory. Proroci královny Jezábel se na místo dostavili v oslnivých hávech. Král pak dorazil s náležitou pompou v doprovodu pohanských kněží, oslavován zástupy modloslužebníků. Po celou cestu si kněží jasně uvědomovali, že po Elijášových slovech nespadla po celé tři roky na území Izraele ani jediná kapka rosy či deště. Byli si jistí, že se blíží další hrozná pohroma. Vždyť bohové, kterým věřili, nebyli schopní prokázat, že Elijáš je falešný prorok. Jejich zoufalá volání, vytrvalé modlitby, nekonečné obřady a drahé oběti zůstávaly nevyslyšeny. SU 54.5
Elijáš, který se postavil před krále Achaba, falešné proroky a zástupy Izraelců, byl jediný, kdo přišel obhájit Hospodinovu čest. Na první pohled se zdálo, že je proti králi, Baalovým prorokům, vojskům a tisícovým zástupům zcela bezmocný. Na jeho straně však stáli ti nejsilnější andělé. SU 54.6
S odvahou a smělostí se prorok, který si jasně uvědomoval své poslání, chystal vykonat Boží příkazy. Zástupy lidí v úzkosti čekaly na prorokova slova. Elijáš nejprve pohlédl na pozůstatky Hospodinova oltáře, pak přeletěl pohledem zástupy lidí a nakonec vyzývavě zvolal: “Jak dlouho budete poskakovat na obě strany? Je-li Hospodin Bohem, následujte ho; jestliže Baal, jděte za ním!” 1. Královská 18,21. SU 55.1