Na konci tohoto období se “lévijci i celý Juda” (2. Paralipomenon 23,8) spojili s nejvyšším knězem Jójadou a pomazali Jóaše za krále. “Tleskali rukama a provolávali: ‘Ať žije král!” 2. Královská 11,12. SU 83.4
“Když Atalja uslyšela hlas lidu, který se sběhl a oslavoval krále, přišla k lidu do Hospodinova domu.” 2. Paralipomenon 23,12. SU 83.5
“Podívala se, a hle, král stojí podle řádu na svém stanovišti, velitelé a trubači u krále, všechen lid země se raduje a troubí na trubky. Atalja roztrhla své roucho a vykřikla: ‘Spiknutí! Spiknutí!’” 2. Královská 11,14. Ale Jójada nařídil velitelům setnin, aby Atalju a její následovníky pochytali, vyvedli je ven a tam je popravili. SU 83.6
Tak zahynul poslední člen Achabova domu. Veliké zlo, které se dalo do pohybu sňatkem s královnou Jezábel, působilo tak dlouho, dokud nebyl vyhlazen poslední Achabův potomek. Ihned po popravě vzpurné královny Atalji “všechen lid země přišel k Baalovu domu a strhli jej; jeho oltáře i jeho obrazy nadobro roztříštili a Baalova kněze Matána zabili před oltáři” 2. Královská 11,18. SU 83.7
Tak byla zahájena reforma. Ti, kteří s nadšením přijali Jóaše za krále, se smluvně zavázali, “že budou lidem Hospodinovým” 2. Paralipomenon 23,16. A nyní, když byla dcera královny Jezábel odstraněna z Judska a všichni Baalovi kněží popraveni a jejich chrámy rozbořeny, “všechen lid se radoval a v městě nastal klid” 2. Paralipomenon 23,21. SU 84.1