Dnes se toto proroctví velmi rychle naplňuje. Brzy přijde den, kdy všechny národy uslyší poselství evangelia. Muži a ženy všech ras, jazyků a národů “byli skrze Ježíše Krista přijati za syny, … aby se nadcházejícím věkům prokázalo, jak nesmírné bohatství milosti je v jeho dobrotě k nám v Kristu Ježíši” Efezským 1,5; 2,7. SU 121.1
Ve vidění, které bylo Izajášovi dáno na nádvoří chrámu, mu byl jasně představen Boží charakter. Spatřil Boha jako toho, který je “Vznešený a Vyvýšený, jehož přebývání je věčné, jehož jméno je Svatý”. Seznámil se však nejen s jeho majestátem, ale také poznal jeho božský soucit. Bůh mu řekl: “Přebývám ve vyvýšenosti a svatosti, ale i s tím, jenž je zdeptaný a poníženého ducha, abych oživil ducha ponížených, abych oživil srdce zdeptaných.” Izajáš 57,15. SU 121.2
Když se Izajášovi zjevil Bůh, dal mu nejen poznat jeho nedostatečnost, ale také jej ubezpečil o odpuštění, které dokáže odstranit všechnu vinu a je zadarmo. Toto ujištění jej od základu proměnilo. Nyní byl schopen svědčit o proměně, ke které dochází, když se člověk setká s nekonečnou láskou. Od této chvíle Izajáš toužil po tom, aby odpadlý Izrael byl zbaven břemene hříchu a jeho smrtelných následků. “Nač vás ještě bít? … Pojďte, projednejme to spolu, praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna.” Izajáš 1,5.18. SU 121.3
Bůh, o jehož charakteru si vytvořili zkreslené představy, se jim představil jako Lékař, který dokáže vyléčit všechny duchovní nemoci. Každý, kdo sejde z cesty a vydá se za hlasem svého srdce, může být uzdraven, když se obrátí k Bohu. “Viděl jsem jeho cesty,” říká Hospodin, “vyléčím jej však a povedu.” Izajáš 57,18. SU 121.4
Izajáš oslavoval Boha jako Stvořitele. V judských městech zvěstoval toto poselství: “Hle, váš Bůh! … ‘Ke komu mě chcete připodobnit, aby mi byl roven?’ praví Svatý. ‘K výšině zvedněte zraky a hleďte: Kdo stvořil toto všechno?’ Ten, který v plném počtu vyvádí zástupy hvězd a všechny volá jménem; má obrovskou sílu a úžasnou moc, nechybí mu ani jedna.” Izajáš 40,9.25.26. SU 121.5