Když na judský trůn nastoupil král Achaz, musel Izajáš čelit takovým hanebnostem, jaké v Judsku neměly doposud obdoby. Mnoho lidí bylo tehdy svedeno k tomu, aby uctívali pohanská božstva. Král a knížata se zpronevěřili svému postavení, falešní proroci vodili lid po nesprávných cestách a někteří kněží vyučovali za peníze. Přesto však odpadlí vůdci zachovávali formy pravé bohoslužby a tvrdili, že jsou Božím vyvoleným lidem. SU 124.1
Prorok Micheáš prohlásil, že zatímco se hříšníci ze Sijónu rouhavě zaštiťují Bohem se slovy: “Což není Hospodin uprostřed nás? Na nás nepřijde nic zlého,” budují Sijón “krveprolitím, Jeruzalém bezprávím” Micheáš 3,11.10. Izajáš proti tomu nekompromisně vystoupil. Řekl: “K čemu je mi množství vašich obětních hodů, praví Hospodin… Kdo po vás chce, abyste šlapali má nádvoří?” Izajáš 1,11.12. A inspirovaný text k tomu dodává: “Oběť svévolníků je ohavností, tím spíše, když se přináší s mrzkým záměrem.” Přísloví 21,27. SU 124.2
Bůh se neodvrací od hříšníka proto, že by mu nebyl ochotný odpustit, nýbrž proto, že hříšník odmítá přijmout nabídku Boží milosti a sám tak Bohu znemožňuje, aby ho z hříchu vysvobodil. “Jsou to právě vaše nepravosti, co vás odděluje od vašeho Boha, vaše hříchy zahalily jeho tvář před vámi, proto neslyší.” Izajáš 59,2. SU 124.3
Izajáš upozorňoval na to, že se postavení Judska mezi okolními národy výrazně zhoršilo, a zdůrazňoval, že příčinou tohoto stavu je jejich dlouhotrvající neposlušnost vůči nebi. “Hle, Pán, Hospodin zástupů, již odnímá Jeruzalému a Judsku oporu i podpěru, všechnu oporu chleba, i všechnu oporu vody, bohatýra i bojovníka, soudce i proroka, věštce i starce, velitele i vznešeného, rádce i zručného řemeslníka a zkušeného zaříkávače. Za velitele dám jim chlapce, vládnout jim budou výrostkové… Jeruzalém klopýtl a Judsko padlo; jejich jazyk a jejich skutky byly proti Hospodinu a do očí vzdorovali jeho slávě.” Izajáš 3,1-4.8. SU 124.4
“Můj lide,” pokračoval dál Izajáš, “ti, kdo řídí tvé kroky, jsou svůdci a matou cestu tvého putování.” Izajáš 3,12. A o Achazovi je napsáno: “Chodil po cestě králů Izraelských. Dokonce dal svého syna provést ohněm podle ohavnosti pronárodů, které Hospodin před Izraelci vyhnal.” 2. Královská 16,3. SU 124.5