Naše sbory mají konat dílo, o kterém mají jen málokteří ponětí. “Hladověl jsem,” říká Kristus, “a dali jste mi jíst; žíznil jsem a dali jste mi pít; byl jsem na cestách a ujali jste se mne; byl jsem nahý a oblékli jste mě; byl jsem nemocen a navštívili jste mě; byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.” Budeme se muset vzdát části našich prostředků, abychom podpořili pracovníky na poli a mohli se posléze radovat ze sklizených snopů. DZ 32.1
Avšak ačkoli je toto správné, existuje ještě jiné dílo, dosud nedotčené, které musí být také vykonáno. Kristovým posláním bylo léčit nemocné, povzbuzovat zoufalé, obvazovat ty se zlomeným srdcem. Toto dílo obnovy má být uskutečněno mezi potřebnými a trpícími. Bůh nežádá pouze vaše prostředky, ale též vaše radostné vzezření, vaše slova naděje, pevný stisk vaší ruky. Ulehčete některým sužovaným lidem. Existují nemocní, od kterých odešla naděje. Přineste jim zpět sluneční paprsky. Jsou další, kteří ztratili odvahu, mluvte s nimi, modlete se za ně. Jsou i takoví, kteří potřebují chléb života. Čtěte jim z Božího slova. Existuje nemoc duše, které nepomůže žádný balzám a kterou nemůže vyléčit žádný lék. Modlete se za ně a přiveďte je k Ježíši Kristu. A ve vší vaší práci bude přítomen Kristus, aby zapůsobil na lidská srdce. DZ 32.2
Toto je druh zdravotně-misijního díla, které má být vykonáno. Přineste sluneční svit Slunce spravedlnosti do místnosti nemocných a trpících. Učte obyvatele chudých domovů vařit. “Bude sytit své stádo jako pastýř,” jídlem vezdejším i duchovním. (M 105, 1898.) DZ 33.1