Je mnoho druhů práce, které mohou úspěšně vykonávat zdravotní sestry misionářky. Pro dobře vyškolené sestry existují vhodné příležitosti jít do rodin a usilovat o probuzení zájmu o pravdu. V téměř všech společenstvích je mnoho těch, kteří nenavštěvují žádné bohoslužby. Aby byli zasaženi evangeliem, musí jim být přineseno do jejich domovů. Často jedinou cestou, kterou se jim lze přiblížit, je ulehčení jejich fyzickým potřebám. Když misijně zaměřené sestry pečují o nemocné a ulehčují nouzi chudých, naleznou mnoho příležitostí se s nimi modlit, číst jim z Božího slova a mluvit o Spasiteli. Mohou se modlit s bezmocnými i za ně. Za ty, kteří nemají sílu kontrolovat své chutě, které zvrhla vášeň. Mohou přinést paprsek naděje do životů poražených a sklíčených. Jejich nesobecká láska, zjevená ve skutcích nezištné laskavosti, pomůže těmto trpícím, aby snadněji uvěřili v Kristovu lásku. DZ 42.3
Mnozí nemají víru v Boha a ztratili důvěru v člověka. Ale oceňují skutky soucitu a milosrdenství. Když vidí někoho, kdo bez nároku na jakoukoliv světskou slávu nebo odměnu přichází do jejich domovů, aby sloužil nemocným, sytil hladové, oblékal nahé, utěšoval smutné a něžně všem ukazoval na Toho, jehož je lidský dělník pouze poslem, dotýká se to jejich srdcí. Vytryskne vděčnost, zapálí se víra. Vidí, že Bůh se o ně stará, a když se otevře Boží slovo, jsou mu připraveni naslouchat. (The Review and Herald, 9.května 1912) DZ 43.1
Měly by existovat skupiny, které budou zorganizovány a co nejdůkladněji vzdělány, aby pracovaly jako sestry, evangelisté, kazatelé, kolportéři i jako studenti evangelia tak, aby zdokonalovali svůj charakter podle božského vzoru. Naším současným cílem má být příprava, abychom získali vyšší vzdělání v nebeské škole. DZ 43.2