(Matouš 13,47-50)
Ježíš Kristus poodhalil budoucnost a všem ukázal, že o budoucím údělu člověka rozhodne jeho povaha, nikoli příslušnost k církvi. PM 60.1
“Anebo je království nebeské jako síť, která se spustí do moře a zahrne všecko možné; když je plná, vytáhnou ji na břeh, sednou, a co je dobré, vybírají do nádob, co je špatné, vyhazují ven. Tak bude i při skonání věku: vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.” Matouš 13,47-50. PM 60.2
Spouštění sítě představuje kázání evangelia. Přivádí do církve lidi dobré i zlé. Až skončí působení evangelia, nastoupí soud a provede rozdělení. Kristus viděl, jak přítomnost falešných členů v církvi způsobí, že lidé budou o Boží pravdě mluvit nedobře. Když svět uvidí nedůsledný život falešných vyznavačů křesťanství, bude hanobit evangelium. PM 60.3
I křesťané mohou klopýtnout, když uvidí, že mnozí nositelé Kristova jména nejsou vedeni jeho Duchem. Přítomnost takových hříšníků v církvi může vést k nebezpečné domněnce, že Bůh přehlíží jejich hříchy. Proto Ježíš Kristus poodhalil budoucnost a všem ukázal, že o budoucím údělu člověka rozhodne jeho povaha, nikoli příslušnost k církvi. PM 60.4
Jak podobenství o pleveli, tak podobenství o síti jednoznačně ukazují, že nikdy nenastane doba, kdy se všichni nevěřící obrátí k Bohu. Pšenice a plevel rostou spolu až do žní. Síť vytáhne na břeh dobré i špatné ryby, teprve tam dojde k roztřídění. PM 60.5
Tato podobenství rovněž učí, že po soudu už nebude žádná další doba milosti. Až skončí působení evangelia, budou dobří odděleni od zlých. O budoucnosti každého člověka se rozhodne jednou provždy. Bůh si nepřeje, aby kdokoli zahynul. “Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, nechci, aby svévolník zemřel, ale aby se odvrátil od své cesty a byl živ. Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest! Proč byste měli zemřít, dome izraelský?” Ezechiel 33,11. Po celou dobu milosti Duch Boží vyzývá lidi, aby přijali dar života. Zahynou jen ti, kdo odmítají působení Ducha svatého. Bůh prohlásil, že hřích musí být vymýcen, protože narušuje život celého vesmíru. Jestliže se někdo nechce rozloučit s hříchem, bude muset s ním zahynout. PM 60.6