Podobenství o rozsévači hovoří hlavně o vlivu půdy na vzrůst semene. Kristus chce tímto podobenstvím svým posluchačům říci: Neprospěje vám, když budete kritizovat mé dílo nebo podléhat zklamání, že mé dílo neodpovídá vašim představám. Pro vás je nejdůležitější otázkou: Jak se zachováte k mému poselství? Vaše budoucnost závisí na tom, zdali poselství přijmete nebo zavrhnete. PM 19.2
Když Pán Ježíš vysvětloval, co představuje semeno zaseté podél cesty, řekl: “Pokaždé, když někdo slyší slovo o království a nechápe, přichází ten zlý a vyrve, co bylo zaseto do jeho srdce; to je ten, u koho se zaselo podél cesty.” Matouš 13,19. PM 19.3
Semeno zaseté podél cesty představuje Boží slovo, které padne do srdce nepozorného posluchače. Srdce člověka se podobá tvrdé cestě udusané nohama lidí a zvířat. Stalo se pohodlnou cestou, vhodnou pro světské zájmy, radovánky a hříchy. Když se člověk nechá pohltit sobectvím a hříšnými sklony, je “oklamán hříchem a zatvrzen” Židům 3,13. Jeho duchovní schopnosti ochrnou. Slyší sice Boží slovo, ale nerozumí mu. Nechápe, že platí pro něj. Neuvědomuje si, co potřebuje a co ho ohrožuje. Nevnímá Kristovu lásku a nevšímá si poselství milosti. Má dojem, že se ho netýká. PM 19.4
Právě tak jako jsou ptáci připraveni sezobat obilí rozseté na cestě, tak se i satan snaží vybrat semeno Boží pravdy z lidského srdce. Obává se, že Boží slovo probudí lhostejné, že zapůsobí na zatvrzelá srdce. Všude tam, kde se káže evangelium, je přítomen i satan a jeho andělé. Zatímco nebeští andělé usilují, aby Boží slovo zapůsobilo na srdce lidí, nepřítel dělá všechno pro to, aby zůstalo neúčinné. Snaží se mařit dílo Ducha svatého s horlivostí, která odpovídá jeho zlobě. Kristus přitahuje člověka svou láskou. Když člověk začíná odpovídat na působení Boží lásky, pokouší se satan zaměstnávat jeho mysl pozemskými zájmy. Vzbuzuje pochybnosti a nevíru, vyvolává v něm kritiku. Posluchačům se například nemusí líbit výběr slov a chování kazatele a zaměří svou pozornost pouze na tyto nedostatky. A tak pravda, kterou potřebují a kterou jim Bůh milostivě posílá, je trvale neovlivní. PM 19.5
Satan má mnoho pomocníků. Mnozí z těch, kdo se vydávají za křesťany, pomáhají pokušiteli vybírat semena pravdy ze srdcí jiných lidí. Mnozí vyslechnou kázání Božího slova a doma je pak kritizují. Kázání podrobují kritice podobně jako nějakou přednášku nebo politický projev. Poselství, které měli přijmout jako Boží slovo, zlehčují a zesměšňují. Často hovoří o povaze kazatele, jeho pohnutkách a činech, ale také o chování jiných členů církve. Přísně je odsuzují, šíří klepy a pomluvy, a to i před neobrácenými. Často hovoří podobně i rodiče před svými dětmi. Podkopávají úctu k Božím poslům a k jejich poselství a vedou i další, aby brali Boží slovo na lehkou váhu. PM 20.1
Podobným způsobem vedou i rodiče, kteří se prohlašují za křesťany, své děti k nevíře. A pak se ptají, proč jejich děti projevují tak malý zájem o evangelium a proč tak ochotně pochybují o pravdách Bible. Diví se tomu, že mravní a náboženské vlivy na ně nepůsobí. Nechápou, že srdce dětí zatvrdili vlastním příkladem. Dobré semeno nemá možnost zapustit kořeny a satan je zase vybere. PM 20.2