Žena by muži měla být rovnocennou partnerkou, protože Bůh to tak při stvoření ustanovil. Svět potřebuje matky, které jimi nejsou jen podle jména, nýbrž celou svou osobností. Je nade vší pochybnost, že žena má mnohem posvátnější a svatější povinnosti než muž. Proto je nutné, aby si ženy uvědomily význam svého poslání a v síle a bázni Boží je začaly naplňovat. Ať matky učí své děti být užitečné jak v tomto světě, tak i ve světě budoucím. RPC 125.2
Manželka a matka by neměla své schopnosti a sílu nechat ležet ladem a všechnu odpovědnost přenést na manžela. Její osobnost by v něm neměla zaniknout. Měla by si neustále připomínat, že je mu rovnocennou partnerkou, která mu má stát po boku a plnit si své povinnosti stejně jako on. Výchova dětí, kterou má žena na starosti, je ve všech směrech stejně důležitá jako práce jejího muže, i kdyby byl třeba ministerským předsedou. RPC 125.3
Ani král nemá vznešenější poslání než ona. Je královnou domácnosti. Je zodpovědná za formování charakteru svých dětí, na němž do velké míry záleží, jestli později přijmou život věčný. Je to nejvýznamnější úkol, jaký si andělé mohou přát. Každý, kdo jej plní, úzce spolupracuje s Bohem. Když žena zjistí, jak významné poslání vykonává, získá motivaci a odvahu. Pomozte jí, aby si uvědomila hodnotu svého úkolu a oblékla si plnou Boží zbroj, díky níž bude schopná odolat pokušení přizpůsobit se světu. Připomínejte jí, že nepracuje jen pro tento život, ale i pro život věčný. RPC 125.4
Když muž odejde do práce a jeho žena zůstane doma s dětmi, její práce není o nic méně významná než práce jejího manžela. Třebaže on pracuje jako misionář, ona doma působí také jako misionářka a její starosti, úzkosti a těžkosti bývají často mnohonásobně větší než starosti jejího muže. Zatímco jejímu muži se na misijním poli dostává uznání od lidí, ji většinou za její práci nikdo nepochválí. Pokud ale pracuje pro blaho své rodiny a ze všech sil se snaží, aby se charakter jejích dětí podobal charakteru Ježíše Krista, andělé její jméno řadí ke jménům největších misionářů světa. Bůh totiž věci vidí jinak než lidé. RPC 125.5
Svět je plný špatností. Móda a společenské zvyklosti mají na mladé lidi nesmírně silný vliv. Pokud matka nesplní svou povinnost a nebude své potomky vyučovat, vést a vychovávat, její děti přirozeně přijmou zlo a odvrátí se od dobra. Ať se každá matka na modlitbách obrací ke Stvořiteli s prosbou: “Nauč mě, jak mám vychovávat své děti a jak s nimi zacházet.” Ať studuje pokyny, které Bůh dává ve svém slově, a dostane moudrost, kterou bude potřebovat. RPC 126.1
Každá matka by si měla uvědomit, že její čas je nesmírně cenný; význam její práce bude posouzen v soudný den. Tehdy se ukáže, že velké množství poklesků a trestných činů mužů a žen je důsledkem nevědomosti a nedbalosti těch, jejichž povinností bylo ukázat dětem správnou cestu. Rovněž vyjde najevo, že ti, kdo svět obohatili svým nadáním, pravdivostí a svatostí, vděčí za svůj úspěch matce, oddané křesťance, která jim předala správné hodnoty a zásady. RPC 126.2