Bůh se stará o to, aby nikdo nebyl vystaven silnějšímu pokušení, než jakému je schopen odolat, a vždy nám připravuje únikovou cestu. Patříme-li cele Bohu, nebudeme se zabývat sobeckými myšlenkami. RPC 143.4
Objeví-li satan způsob, jak ovládnout náš život, bude se tak dlouho snažit, dokud nedosáhne svého. V žádném případě však nemůže ovládnout naši mysl, slova ani činy, pokud mu sami neotevřeme dveře. Když to uděláme, vejde dovnitř, zničí vše dobré a zmírní vliv pravdy. RPC 143.5
Je velmi nebezpečné uvažovat o výhodách, které bychom získali, kdybychom přistoupili na satanovu nabídku. Hřích přináší zhoubu každému, kdo si v něm libuje. Také je schopen člověka zaslepit, oklamat a přilákat jej svými podbízivými lichotkami. Vstoupíme-li na satanovo území, nemáme jistotu, že budeme ochráněni před jeho mocí. Proto je třeba, abychom zatarasili všechny přístupové cesty, po nichž by k nám pokušitel mohl přijít. RPC 143.6
Každý křesťan musí neustále hlídat vchody, jimiž by k němu mohl satan proniknout. Musí prosit o Boží pomoc a zároveň se bránit každému sebemenšímu sklonu k hříchu. Zvítězit může jen tehdy, bude-li odvážný, věrný a vytrvalý. Nejdůležitější ze všeho ale je, aby žil v Kristu a Kristus v něm. RPC 143.7
Musíme udělat všechno pro to, abychom se my i naše děti vyhýbali místům, kde se můžeme setkat s nepravostmi, kterých se dopouštějí nevěřící. Je třeba, abychom bedlivě střežili své oči a uši, aby z těchto ohavností k naší mysli nic neproniklo. Držte se od propasti hříchu co nejdál. Vůbec se k ní nepřibližujte. Není rozumné ohrožovat svou duši. Charakter je naše jediné bohatství. Hlídejte jej, jako by to byla truhla zlata. Neustále pečujte RPC 143.8
o mravní čistotu a sebeúctu a zdokonalujte se v odolávání zlu. Neuhněte ani o krok. Jediný projev náklonnosti ke zlému, jediná neopatrnost může otevřít dveře pokušení a oslabit vaši schopnost odolávat hříchu. (The Adventist Home, s. 401-404) RPC 143.9