Při provádění reformy ve stravování musíme uplatnit zdravý selský rozum. Tuto otázku je třeba zevrubně prostudovat a nikdo by neměl kritizovat druhé za to, že jejich způsob stravování se do všech podrobností neshoduje s jeho. Je nemožné vymyslet pravidlo, jemuž by se měli podřídit všichni. Nikdo by si neměl myslet, že může být měřítkem pro ostatní. Všichni nemohou jíst totéž. Potraviny, které chutnají a prospívají jednomu, mohou být pro druhého nechutné, nebo mu mohou dokonce škodit. Někdo nemůže mléko ani vidět, jiný si v něm libuje. Někteří lidé nedokážou strávit hrách a fazole, pro jiné jsou zase prospěšné. Pro některé jsou potraviny z celozrnné mouky vhodné, zatímco jiným škodí. (The Ministry of Healing, s. 319,320) RPC 190.3
Tam, kde se dosud pěstovaly nesprávné stravovací návyky, by se mělo ihned začít s nápravou. Jestliže došlo v důsledku přetěžování žaludku k poruše trávení, měli bychom vynaložit velké úsilí, abychom si uchovali zbytek životních sil. Proto je třeba zamezit jakémukoli jeho dalšímu přetěžování. Byl-li žaludek přetěžován dlouhodobě, nebude už možná nikdy zcela zdráv. Vhodná strava jej však může uchránit před dalším oslabováním, a díky tomu se mnozí uzdraví. RPC 190.4
Silní muži, kteří vykonávají tělesnou práci, nemusí být při výběru a regulaci množství stravy tak opatrní jako lidé, kteří v zaměstnání sedí. I oni by se těšili lepšímu zdraví, kdyby se při jídle a pití více ovládali. RPC 190.5
Mnozí lidé si přejí, aby jim někdo předepsal přesná pravidla pro jejich stravování. Přejídají se a pak toho litují. Proto neustále přemýšlejí o tom, co jedí a pijí. Tak tomu ale být nemá. Každý by se měl řídit svým rozumem. Každý by se měl ovládat a jednat zásadově. (The Ministry of Healing, s. 308,310) RPC 190.6
Reforma stravovacích návyků má být progresivní. S rostoucím výskytem onemocnění zvířat se používání mléka a vajec stává čím dál nebezpečnější. Měli bychom se snažit nahradit mléko a vejce jinými potravinami, které jsou zdravé a levné. Lidem by se všude mělo dostat poučení o tom, jak vařit pokud možno bez mléka a vajec, a přitom jíst zdravě a chutně. RPC 190.7
Jestliže zanedbáváme nebo zneužíváme své tělo, takže pak nejsme schopni plnit své křesťanské povinnosti, zneuctíváme tím Boha. Jednou z prvních povinností člověka je zajistit pro tělo chutnou a posilňující stravu. Je mnohem lepší mít levnější oblečení a nábytek, než trpět nedostatkem kvalitní stravy. RPC 191.1
V některých domácnostech se šetří na jídle, aby zbylo na drahé pohoštění pro návštěvy. To není moudré. Hostům by se mělo předkládat mnohem prostší pohoštění. Potřeby rodiny musíme dát na první místo. RPC 191.2
Nerozumné hospodaření a nemoudré zvyky často brání v tom, abychom projevili pohostinnost tam, kde by mohla přinést velký užitek. Vždy bychom měli mít nakoupeno dostatek potravin, abychom mohli neočekávané hosty pohostit, aniž by to hospodyni zatížilo dalšími přípravami. RPC 191.3
Uvažujte o tom, co jíte. Sledujte pozorně vztah mezi příčinou a následkem. Zdokonalujte se v sebeovládání. Podřiďte chuť rozumu. Nikdy si nekazte žaludek přejídáním. Na druhé straně si však neodpírejte výživnou, chutnou stravu, která je pro zdraví nezbytná. RPC 191.4
Lidé, kteří rozumějí zákonům zdraví a řídí se zdravotními zásadami, se vyhýbají oběma extrémům — přejídání se i přílišnému omezování se v jídle. Nevybírají si stravu jen pro uspokojení chuti, ale pro posílení těla. Usilují o to, aby si uchovali tělesné síly v co nejlepším stavu, aby mohli sloužit Bohu i lidem. Jejich chuť je pod kontrolou rozumu a svědomí. Odměnou je jim dobré tělesné i duševní zdraví. Nevnucují druhým násilně své názory. Na jejich příkladu je vidět, že se řídí správnými zásadami. Takoví lidé pomáhají svým vlivem šířit dobrou věc. (The Ministry of Healing, s. 310-323) RPC 191.5
Na sobotu bychom neměli chystat větší množství ani bohatší výběr jídla než na ostatní dny. Naopak, v sobotu by strava měla být prostší a měli bychom jíst méně, aby mysl zůstala jasná a mohla dobře chápat duchovní věci. Přetížený žaludek znamená i přetížený mozek. Pak je možno vyslechnout nejvzácnější slova, aniž by je člověk dokázal vnímat. Mnozí vůbec netuší, o jaký prospěch z těchto svatých příležitostí se připravují tím, že se v sobotu přejídají. RPC 191.6
V sobotu bychom neměli vařit. Není však proto nutné jíst studené jídlo. Za chladného počasí můžeme ohřát pokrm, který jsme uvařili předchozí den. Připravujme i prostá jídla tak, aby byla chutná a přitažlivá. Zvláště v rodinách, kde jsou děti, je dobré připravit na sobotu něco, co se považuje za pochoutku, něco, co rodina nemá každý den. (The Ministry of Healing, s. 307) RPC 191.7