Bylo mi zjeveno, že celé nebe v sobotu upírá pohled na ty, kdo o sobě tvrdí, že zachovávají čtvrté přikázání a světí den odpočinku. Andělé toto božské ustanovení bedlivě střeží a velmi si ho váží. Všichni, kdo ve svém srdci oslavují Boha, posvěcují své myšlení, snaží se co nejlépe využít posvěcený čas a mají v sobotě zalíbení, obdrží zvláštní požehnání, jehož součástí je hluboké poznání, pevné zdraví a nezdolná síla. (Testimonies For The Church, sv. 2, s. 704,705) RPC 230.5
Důsledné dodržování Božích požadavků přináší člověku tělesné i duchovní požehnání. (Prophets and Kings, s. 546) RPC 230.6
“Blaze člověku, který tak jedná, lidskému synu, který se toho drží a dbá na to, aby neznesvěcoval den odpočinku, který se má na pozoru, aby jeho ruka neučinila nic zlého… Všechny, kdo dbají na to, aby neznesvěcovali den odpočinku, kdo se pevně drží mé smlouvy, přivedu na svou svatou horu a ve svém domě modlitby je oblažím radostí.” Izajáš 56,2.6.7. RPC 231.1
Dokud bude existovat nebe a země, bude sobota stálým znamením Stvořitelovy moci. A až na zemi opět rozkvete ráj, budou všichni pod sluncem ctít svatý den Božího odpočinku. “V každý den odpočinku” se všichni obyvatelé země přijdou “sklonit přede mnou, praví Hospodin” Izajáš 66,23; The Desire of Ages, s. 283. RPC 231.2