V každém sboru by měla být zřízena pokladna pro chudé. Každý člen by měl jednou týdně či jednou měsíčně, podle toho jak mu to nejlépe vyhovuje, přinést dar díkůvzdání. Tento dar je výrazem naší vděčnosti za zdraví, jídlo a oděv. Podle toho, jakou měrou nám Bůh v těchto oblastech požehnal, stanovíme výši daru, který věnujeme chudým. Na chudé nikdy nezapomeňte. Vzdejte se něčeho ze svého blahobytu a pohodlí a pomozte těm, kteří si mohou dovolit jen skromný pokrm a prostý oděv. To, co pro ně vykonáte, vykonáte pro Ježíše Krista. On sám se ztotožňuje s trpícím lidstvem. Nečekejte, až si splníte všechny své vysněné představy. Neřiďte se svými pocity a nedávejte jen tehdy, když na to budete mít náladu. Dávejte pravidelně. Vaše dobročinnost bude zaznamenána v nebeských knihách. (Testimonies For The Church, sv. 5, s. 150,151) RPC 239.1