Kristus ustanovil tento obřad jako přípravu pro svatý úkon. Člověk nemůže vstoupit do společenství s Ježíšem, pokud je jeho srdce plné pýchy, svárů a touhy po vlastním vyvýšení. Nejsme připraveni přijmout Kristovo tělo a krev. Spasitel proto nařídil, abychom si nejprve připomínali jeho pokoru. RPC 256.1
Při provádění tohoto obřadu si má Boží lid připomínat Ježíšova slova: “Chápete, co jsem vám učinil? Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem. Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat. Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já. Amen, amen, pravím vám, sluha není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal. Když to víte, blaze vám, jestliže to také činíte.” Jan 13,12-17. RPC 256.2
Člověk má sklon myslet si, že je něčím víc než jeho bratr, pracovat jen sám pro sebe a usilovat o vyšší postavení. Bývá proto často podezíravý a zatrpklý. Obřad umývání nohou před Večeří Páně má smazat všechna tato nedorozumění, zbavit člověka sobectví a touhy po vlastním vyvýšení, má jej vést k pokoře a ochotě sloužit bližnímu. RPC 256.3
Nebeský Strážce se tohoto obřadu také účastní a dává člověku příležitost zamyslet se nad sebou, uznat svoji hříšnost a znovu přijmout požehnanou jistotu odpuštění. Kristus chce plnou mírou své milosti změnit naše sobecké smýšlení. Přeje si, abychom byli citliví a vnímaví, a pokud následujeme jeho příklad, Duch svatý nám v tom pomáhá. Když si uvědomíme, jak se pro nás Spasitel ponížil, vybaví se nám celý řetězec událostí, které nám připomínají nekonečnou Boží dobrotu i laskavost pozemských přátel. RPC 256.4
Když lidé správně přistupují k přípravnému obřadu, prožívají svaté společenství, jsou ochotni si pomáhat a být jeden druhému požehnáním. Zavazují se, že zasvětí svůj život nesobecké službě. Nebudou však sloužit jen sobě navzájem. Pole jejich působnosti je tak široké, jako bylo pole jejich Mistra. Celý svět potřebuje naši pomoc. Na každém kroku potkáváme chudé, nemohoucí a nevědomé. Ti, kdo se spolu s Kristem účastnili večeře v horní místnosti, budou sloužit jako on. RPC 256.5
Ježíš, kterému všichni sloužili, přišel, aby se stal služebníkem všech. Skláněl se ke každému, a proto mu jednou budou zase všichni sloužit a uctívat jej. Ten, kdo chce být jako on a radovat se spolu s ním z pohledu na vykoupené, si musí vzít příklad z jeho nesobecké služby. RPC 256.6