Stejně jako není hřích, když člověk jí a pije, není hříchem ani to, když dva lidé vstoupí do manželství. Stejně jako se lidé mohli ženit a vdávat v době Noeho, mohou tak činit i dnes, pokud však jednají správně a nezneužívají to, co je zákonné, k páchání zla. V době Noeho se však nikdo neptal na Boží vůli, nehledal jeho pomoc ani jej nežádal o radu. RPC 117.3
Skutečnost, že veškeré lidské vztahy jsou pomíjivé, by měla ovlivňovat naše slova i činy. V době Noeho se manželství stalo v Božích očích hříšné právě proto, že lidé nadměrně milovali věci, které jsou za normálních okolností v souladu s Božím zákonem. I dnes je mnoho těch, kdo ztrácejí svou duši jen kvůli tomu, že se nechávají pohltit rodinnými starostmi a manželskými vztahy. RPC 117.4
Manželský svazek je svatý, ale v této zvrhlé době se z něj stala zástěrka všemožné špatnosti. Zneužívá se ho a dochází v něm ke zločinům stejně jako před potopou, a proto je jedním ze znamení doby konce. Kdyby však lidé pochopili jeho svatou podstatu a přijali jeho závazky, bylo by i dnes v souladu s Boží vůlí, přinášelo by manželům štěstí a radost a Bůh by byl skrze ně oslaven. RPC 117.5