Pro ty, kdo chtějí znovu získat zdraví nebo si je uchovat, jsou poučná tato slova Písma: “Neopíjejte se vínem, což je prostopášnost, ale buďte plni Ducha.” Efezským 5,18. Pravé uzdravení nebo osvěžení těla či duše nelze najít ve vzrušení nebo zapomnění vyvolaném nepřirozenými a nezdravými povzbuzujícími prostředky ani v holdování nižším choutkám nebo vášním. Mnozí nemocní neznají Boha a nemají naději. Jsou sužováni neukojenými touhami, nezřízenými vášněmi a výčitkami svého vlastního svědomí. Tento život jim začíná unikat a na věčný život nemají vyhlídky. Ošetřovatelé nemocných by si neměli myslet, že těmto pacientům prospějí, když jim dopřejí, aby ukájeli své pošetilé žádosti. Ony se staly kletbou jejich života. Hladová, žíznící duše bude cítit hlad a žízeň tak dlouho, dokud se zde bude snažit najít uspokojení. Ti, kdo pijí ze studny sobeckých zábav, jsou obětí klamu. Zaměňují rozpustilost za sílu, a když vzrušení přejde, jejich nadšení vyprchá a oni zůstávají nespokojení a zoufalí. ZNP 128.2
Trvalý klid, pravý pokoj mysli vychází z jediného zdroje. O něm mluvil Kristus, když řekl: “Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.” Matouš 11,28. “Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám.” Jan 14,27. Tento pokoj není něco, co Kristus dává mimo sebe. Tento pokoj obdržíme v něm. Můžeme ho získat jen tenkrát, když přijmeme Krista. ZNP 128.3
Kristus je pramenem života. Mnozí lidé ho potřebují lépe poznat. Potřebují být trpělivě, laskavě a přitom opravdově poučeni o tom, jak se celá bytost může otevřít uzdravujícím silám nebes. Osvítí-li slunce Boží lásky tmavé kouty nitra člověka, ustane neklid, únava a nespokojenost. Radost a spokojenost pak dodají sílu mysli a zdraví a energii tělu. ZNP 129.1