Spasitel se zájmem sleduje lidi, které vykoupil svou krví. Opravňuje ho k tomu jeho láska. Jeho láska touží nejen po dobře vychovaných a milých dětech, ale i po těch, které dědičností nebo nesprávnou výchovou získaly povahové kazy. Mnozí rodiče si neuvědomují, do jaké míry jsou odpovědni za špatné povahové vlastnosti svých dětí. Nemají dostatek lásky a moudrosti, aby správně jednali s chybujícími dětmi, které jsou takové, jak je vychovali. Pán Ježíš s nimi cítí. Ví, proč jsou takové. ZNP 19.7
Každý, kdo pracuje pro Krista, může tyto bloudící a chybující děti přivést ke Spasiteli. Může si získat jejich náklonnost moudrostí a taktem. Může jim dodat odvahu a naději. Může být svědkem toho, jak Kristova milost změní jejich povahu, takže o nich bude platit: “Takovým patří království Boží.” ZNP 19.8