Výchovu v rodině má doplnit působení školy. Přitom je třeba mít stále na zřeteli rozvoj celé osobnosti, to znamená rozvoj tělesný, duševní a duchovní, a výchovu k službě a obětavosti. ZNP 212.3
Služba pro Krista v drobných povinnostech každodenního života má větší moc utvářet povahu a usměrnit život k nesobecké službě než všechny ostatní činitele. Úkolem rodičů a učitelů je přivést děti k takovémuto postoji, povzbuzovat je a správně je usměrňovat. Nemůže jim být svěřeno důležitější dílo. Duch služby je duch nebes a při každé snaze rozvinout a povzbudit tohoto ducha budou s námi spolupracovat andělé. ZNP 212.4
Taková výchova musí být založena na Božím slově. Pouze zde jsou její zásady podány ve své plnosti. Základem studia a učení by měla být Bible. Nejdůležitějším poznáním je poznání Boha a poznání toho, kterého poslal. ZNP 212.5
Každé dítě a každý mladý člověk by měl znát sám sebe. Měl by poznat tělo, které mu dal Bůh, a zákony, jimiž se udržuje ve zdravém chodu. Všichni by měli být důkladně obeznámeni s obecnými obory výchovy. Měli by být cvičeni také ve zručnosti, která z nich učiní muže a ženy s praktickou schopností, vybavené pro povinnosti každodenního života. K tomu by měl ještě přistoupit výcvik a praktická činnost v různých odvětvích misijní práce. ZNP 212.6