Boží slovo klade velký důraz na vliv společnosti na muže i na ženy. Oč větší pak je síla tohoto vlivu na rozvoj mysli a povahy dětí a mladých lidí! Společnost, ve které se pohybují, zásady, které si osvojují, a zvyky, které si vytvářejí, rozhodnou o tom, jak se uplatní zde na zemi a jaký bude jejich budoucí, věčný úděl. ZNP 213.2
Srdce rodičů se chvěje nad děsivou skutečností, že na mnoha školách a univerzitách, kam jsou mladí lidé posíláni, aby se vzdělávali a byli vychováváni, převládají vlivy, které deformují povahu, odvádějí mysl od pravých životních cílů a kazí morálku. Stykem s nevěřícími, zkaženými a zábavymilovnými lidmi ztratí velmi mnoho mladých lidí prostotu, čistotu, víru v Boha a ducha sebeobětavosti, které jim křesťanští otcové a matky vštěpovali pečlivou výchovou a opravdovou modlitbou. ZNP 213.3
Mnozí, kteří přicházejí na školu s úmyslem osvojit si znalosti pro některé odvětví nesobecké služby, se ponoří do světských studií. Zrodí se v nich ctižádost vyniknout svou vzdělaností a získat ve světě postavení a uznání. Zapomenou na to, proč vstoupili na školu, a zasvětí svůj život sobeckým a světským cílům. Často si osvojí zvyky, které zkazí jejich nynější i věčný život. ZNP 213.4
Muži a ženy, kteří mají vznešené ideály, nesobecké cíle a ušlechtilé touhy, jsou zpravidla lidé, v nichž se tyto vlastnosti vyvinuly vlivem přátelských svazků v raných letech jejich života. Kdykoli Bůh jednal s Izraelem, vždy mu zdůrazňoval, jak je důležité, aby dbali na to, s kým se stýkají jejich děti. Všechna ustanovení pro občanský, náboženský a společenský život byla vydána s ohledem na to, aby ochránila děti před zkaženou společností a aby je od jejich nejútlejších let seznamovala s naučeními a zásadami Božího zákona. Poučení dané při zrodu národa bylo takové povahy, aby zapůsobilo na všechny. Před poslední strašnou ranou, která přišla na Egypťany v podobě usmrcení prvorozených, přikázal Bůh svému lidu, aby shromáždil své děti do svých domovů. Veřeje každého domu měly být označeny krví a pod ochranou tohoto znamení měli všichni vyčkávat. Tak i dnes rodiče, kteří milují Boha a bojí se ho, mají držet své děti pod “nároky smlouvy”, tedy pod ochranou onoho zušlechťujícího vlivu, který působí díky tomu, že nás Kristus vykoupil svou krví. ZNP 213.5
O svých učednících Kristus řekl: “Dal jsem jim tvé slovo…” Oni “nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa.” Jan 17,14. ZNP 214.1
Bůh nás vybízí: “Nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli.” Římanům 12,2. ZNP 214.2
“Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nespravedlností? A jaké spolužití světla s temnotou? …Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: ZNP 214.3
‘Budu přebývat a procházet se mezi nimi, ZNP 214.4
budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.’ ZNP 214.5
A proto ‘vyjděte z jejich středu a oddělte se…, a ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu a budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami, praví Hospodin zástupů’ .” 2. Korintským 6,14-18. ZNP 214.6
“Shromážděte lid.” Jóel 2,16. “Učte je znát Boží nařízení a řády.” 2. Mojžíšova 18,16. ZNP 214.7
“Tak poznamenejte syny Izraele mým jménem a já jim požehnám.” 4. Mojžíšova 6,27. ZNP 214.8
“A všechny národy země budou vidět, že se nazýváš Hospodinovým jménem.” 5. Mojžíšova 28,10. ZNP 214.9
“I bude pozůstatek Jákoba uprostřed mnoha národů jako rosa od Hospodina, jako vláha pro bylinu, která neskládá naději v člověka, nečeká na syny lidské.” Micheáš 5,7. ZNP 214.10
My se počítáme k Izraeli. Všechna nařízení daná kdysi Izraelcům, která se týkala výchovy a vzdělání jejich dětí, a všechna zaslíbení, že se jim skrze poslušnost dostane požehnání, platí i pro nás. ZNP 214.11
Toto je Boží slovo pro nás: “Požehnám tě…, a budeš požehnáním.” 1. Mojžíšova 12,2. ZNP 214.12
O svých prvních učednících a o všech, kdo v něho uvěří prostřednictvím jejich slova, Kristus řekl: “Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno — já v nich a ty ve mně; aby byli uvedeni v dokonalost jednoty a svět aby poznal, že ty jsi mě poslal a zamiloval sis je tak jako mne.” Jan 17,22.23. ZNP 214.13
To jsou úžasná slova, která se jen stěží dají pochopit. Stvořitel všech světů miluje ty, kdo se odevzdají jeho službě, tak, jak miluje svého Syna. Právě zde a právě v této chvíli je nám udělována milostivá Boží přízeň v tak podivuhodném rozsahu. Bůh nám dává Světlo a Majestát nebes a s ním nás zahrnuje všemi nebeskými poklady. Nejenže nám slibuje krásný věčný život, ale obdarovává nás královskými dary už i v tomto životě. Jako od příjemců jeho milosti od nás žádá, abychom užívali všechno, co zušlechťuje, rozvíjí a povznáší náš charakter. Bůh chce, aby mladí lidé byli uschopněni jeho mocí a postavili se pod Kristovu korouhev potřísněnou krví. Čeká, že budou pracovat tak, jak pracoval Kristus, že povedou lidi na bezpečné cesty a že postaví nohy mnohých na Skálu věků. ZNP 214.14