Z toho, co Bůh zjevil prostřednictvím Ducha svatého svým prorokům, se učme o velikosti našeho Boha. Prorok Izajáš píše: ZNP 230.1
“Toho roku, kdy zemřel král Uzijáš, spatřil jsem Panovníka. Seděl na vysokém a vznosném trůnu a lem jeho roucha naplňoval chrám. Nad ním stáli serafové: každý z nich měl po šesti křídlech, dvěma si zastíral tvář, dvěma si zakrýval nohy a dvěma se nadnášel. Volali jeden k druhému: ‘Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy.’ Jejich voláním se pohnuly podvaly prahů a dům se naplnil dýmem. ZNP 230.2
I řekl jsem: ‘Běda mi, jsem ztracen. Jsem člověk nečistých rtů a mezi lidem nečistých rtů bydlím, a spatřil jsem na vlastní oči Krále, Hospodina zástupů.’ ZNP 230.3
Tu ke mně přiletěl jeden ze serafů. V ruce měl žhavý uhlík, který vzal kleštěmi z oltáře, dotkl se mých rtů a řekl: ‘Hle, toto se dotklo tvých rtů, tvá vina je odňata a tvůj hřích je usmířen.’ ” Izajáš 6,1-7. ZNP 230.4
“Nikdo není jako ty, Hospodine,
jsi veliký a veliké je tvé jméno
pro tvou bohatýrskou sílu.
Kdo by se tě nebál, Králi pronárodů?” Jeremjáš 10,6.7. ZNP 230.5
“Hospodine, zkoumáš mě
a znáš mě. Víš o mně, ať sedím nebo vstanu, zdálky je ti jasné,
co chci dělat. Sleduješ mou stezku i místo, kde ležím,
všechny moje cesty
jsou ti známy.
Ještě nemám slovo na jazyku,
a ty, Hospodine, víš už všechno.
Sevřel jsi mě zezadu i zpředu,
svou dlaň jsi položil na mě.
Nad mé chápání jsou tyto divy,
jsou nedostupné, nestačím na to.” Žalm 139,1-6. ZNP 230.6
“Veliký je náš Pán,
je velmi mocný,
jeho myšlení obsáhnout nelze.” Žalm 147,5. ZNP 230.7
“Cesty člověka
jsou Hospodinu zřejmé,
on sleduje všechny jeho stopy.” Přísloví 5,21. ZNP 230.8
“Odhaluje hlubiny a skryté věci,
poznává to, co je ve tmě,
a světlo s ním bydlí.” Daniel 2,22. ZNP 230.9
“Známá jsou Bohu od věků všecka díla jeho.” Skutky 15,18 (kralický překlad). “Kdo poznal mysl Hospodinovu a kdo se stal jeho rádcem? Kdo mu něco dal, aby mu to on musel vrátit? Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! Jemu buď sláva na věky.” Římanům 11,34-36. ZNP 230.10
“Králi věků, nepomíjejícímu, neviditelnému” (1. Timoteovi 1,17), který “jediný je nesmrtelný a přebývá v nepřístupném světle, jehož nikdo z lidí neviděl a nemůže uvidět, jemu patří čest a věčná moc.” 1. Timoteovi 6,16. ZNP 230.11
“Což vás neohromí jeho vznešenost?
Nepadne na vás strach z něho?” Jób 13,11. ZNP 230.12
“Což není Bůh vysoko
nad nebesy?
Pohleď vzhůru na hvězdy,
jak jsou vyvýšeny!” Jób 22,12. ZNP 231.1
“Je možno jeho houfy sečíst?
Nad kým nevzchází jeho světlo?” Jób 25,3. ZNP 231.2
“Dělá veliké věci,
nad naše poznání:
sněhu velí: ‘Padej na zem’
a dešti: ‘Ať prší’ ,
a déšť padá v mocných proudech.
Na ruku každého člověka klade svoji pečeť…
Svým bleskem rozhání mračno,
a to se točí a převrací,
jak on určí,
a vše, co mu přikáže, vykoná
na tváři okrsku země;
užívá ho jako metly nebo k dobru své země,
jako důkazu milosrdenství.
Dopřej tomu sluchu,
…postůj, zda pochopíš Boží divy.
Víš snad, co jimi Bůh míní,
když ozáří oblak svým bleskem?
Víš něco o tom, jak plují oblaka,
a vůbec něco o divech Vševědoucího?.
…Dovedl bys jako on vzklenout oblohu pro mraky,
pevnou jak lité zrcadlo?
Seznam nás s tím,
co mu máme říci.
Nic nedokážeme pro temnotu…
Nelze se dívat
do světla blesků tehdy,
když září v mracích;
až se přežene vítr, pročistí je.
Od severu přichází zlatavá záře,
třpyt kolem Boha budící hrůzu;
avšak Všemocného nenajdeme.
Je vznešený v síle,
ale soudem a přísnou spravedlností nechce pokořovat.
Ať se ho proto lidé bojí.” Jób 37,5-24. ZNP 231.3
“Kdo je jako Hospodin, náš Bůh,
jenž tak vysoko trůní?
Sestupuje níže, aby viděl
na nebesa a na zemi.” Žalm 113,5.6. ZNP 231.4
“Jeho cesta vede vichřicí a bouří,
mračna jsou prach zvířený jeho nohama.” Nahum 1,3. ZNP 231.5
“Veliký je Hospodin a nejvyšší chvály hodný,
jeho velikost nelze vyzpytovat.
Všechna pokolení chválí tvoje skutky zpěvem,
hlásají tvé bohatýrské činy.
Tvoje velebnost je důstojná a slavná,
chci přemýšlet o tvých divuplných dílech.
Všichni budou mluvit o tvých mocných,
bázeň vzbuzujících skutcích,
i já budu vypravovat o tvé velikosti.
Budou šířit vše, co připomíná tvoji velkou dobrotivost,
budou jásat, jak jsi spravedlivý…
Kéž ti vzdají chválu, Hospodine, veškeré tvé skutky,
kéž ti tvoji věrní dobrořečí,
ať hovoří o tvém slavném kralování,
ať promluví o tvé bohatýrské síle, aby lidem uváděli ve známost
tvé bohatýrské činy
a slávu a důstojnost
království tvého.
Tvoje království je království všech věků,
tvoje vláda přečká všechna pokolení…
Z mých úst zazní chvála Hospodinu,
jeho přesvatému jménu bude dobrořečit všechno tvorstvo
navěky a navždy.” Žalm 145,3-21. ZNP 231.6