Téměř v každé společnosti je mnoho těch, kteří nechodí naslouchat kázání Božího slova nebo nenavštěvují žádná bohoslužebná shromáždění. Má-li je evangelium oslovit, musí být přineseno do jejich domovů. Často jedinou možností, jak se k nim přiblížit, je pomoci jim v nemoci. Ošetřovatelky, které se starají o nemocné a pomáhají v bídě chudým, najdou mnoho příležitostí k tomu, aby se s nimi a za ně modlily, aby jim přečetly něco z Božího slova a vyprávěly jim o Spasiteli. Mohou se modlit s těmi, kteří cítí, že nemají dostatečně silnou vůli, aby ovládli své choutky a vášně. Mohou vnést paprsek naděje do života poražených a sklíčených. Jejich nesobecká láska, projevovaná skutky nezištné přátelské služby, usnadní těmto trpícím uvěřit v Kristovu lásku. ZNP 67.7
Mnozí nemají víru v Boha a ztratili i důvěru k člověku. Váží si však projevů účasti a ochoty pomoci. Vidí-li někoho, kdo bez nároků na světské uznání nebo odměnu přichází do jejich domovů, slouží nemocným, sytí hladové, odívá nahé, utěšuje zarmoucené a všem laskavě ukazuje Toho, který je miluje, dotkne se to jejich srdcí. Vždyť tito ochotní pracovníci jsou nositeli Boží lásky a soucitu. Když to vše lidé uvidí, začnou být vděční a vzklíčí v nich víra. Pochopí, že Bůh se o ně stará, a jsou ochotni naslouchat, když otevřeme jeho slovo. ZNP 68.1
Všichni misionáři, muži i ženy, ať pracují v zahraničí nebo doma, získají mnohem snadněji přístup k lidem a jejich užitečnost silně vzroste, budou-li ochotně sloužit nemocným. Jsou-li v některých nekřesťanských zemích pro Kristovo poselství zavřeny všechny dveře, mohou ženy-misionářky prostřednictvím péče o nemocné najít příležitosti, jak šířit evangelium mezi ženami těchto zemí. Všichni pracovníci evangelia by měli umět provést základní ošetření, které velmi přispěje k zmírnění bolesti a k vyléčení nemoci. ZNP 68.2