Jak málo projevujeme tutéž lásku a soucit, jaké projevoval Kristus ke zkaženým, hříšným a trpícím lidem, kteří jsou mrtví pro své viny a hříchy! Soucit a láska by nás měly pojit s Ježíšem těmi nejtěsnějšími pouty. Naším největším hříchem je necitlivé a tvrdé jednání člověka s člověkem. Mnozí si myslí, že představují Boží spravedlnost, a přitom vůbec neztělesňují Boží něžnost a velkou lásku. Často jsou ti, s nimiž jednáme chladně a přísně, pod tlakem pokušení. Satan bojuje s těmito lidmi a naše příkrá, nelaskavá slova je jen odradí a způsobí, že padnou za kořist moci pokušitele. ZNP 79.2
Jednat s lidmi je citlivá záležitost. Jen Bůh, který umí číst v srdcích, ví, jak přivést lidi k pokání. Jen jeho moudrost nám přinese úspěch ve styku se ztracenými. Můžete se třeba hrdě vztyčit s pocitem “Jsem lepší než ty”, a je jedno, jsou-li vaše slova pravdivá nebo nakolik je vaše tvrzení přesné, protože žádný člověk se tím nezmění. Jen Kristova láska, projevená slovy a skutky, najde cestu k srdci — tam, kde stále opakované rady nebo argumenty nic nezmohou. ZNP 79.3
Potřebujeme víc křesťanské lásky. Nejen k těm, kdo se nám zdají být bez chyb, nýbrž i k chudým, trpícím, bojujícím lidem, kteří často podlehnou chybám, kteří hřeší a činí pokání, kteří jsou pokoušeni a propadají malomyslnosti. Máme navštěvovat své bližní tak jako náš milosrdný Velekněz a přitom citlivě a s láskou chápat jejich slabosti. ZNP 79.4
Kristus zval vyvrhele, publikány a hříšníky. Těmito lidmi druzí opovrhovali, avšak On je svou láskou a dobrotou přitahoval. Jediný druh lidí, které Kristus nestrpěl, byli ti, kteří ve své samolibosti stáli stranou a dívali se na druhé spatra. ZNP 79.5
Kristus nás vyzývá: “Vyjdi za lidmi na cesty a k ohradám a přinuť je, ať přijdou, aby se můj dům naplnil.” Lukáš 14,23. Chceme-li být poslušni této výzvy, musíme jít k lidem, kteří žijí kolem nás, ale i k těm, kteří bydlí daleko. “Publikáni a nevěstky” musí slyšet Spasitelovo pozvání. Laskavostí a shovívavostí Božích poslů se pozvání stane úžasnou silou, která pozvedne ty, kteří zapadli do nejhlubšího bahna hříchu. ZNP 79.6
Křesťanské pohnutky vyžadují, abychom pro lidi, které se satan pokouší zahubit, pracovali s vytrvalou cílevědomostí, s neochabujícím zájmem a se stále rostoucí naléhavostí. Nic nesmí ochladit opravdové, upřímné úsilí o záchranu ztracených. ZNP 80.1
Všimněte si, že v celém Božím slově se projevuje naléhavé přání, úpěnlivá prosba k mužům a ženám, aby přišli ke Kristu. Musíme se chopit každé příležitosti a v soukromí i na veřejnosti uvádět všechny argumenty a využít všechny závažné pohnutky k tomu, abychom přivedli lidi ke Spasiteli. Se vší naléhavostí je musíme vést k tomu, aby vzhlédli k Ježíši a přijali jeho život sebezapření a oběti. Musíme ukázat, co od nich očekáváme. Mají Kristu způsobit radost tím, že využijí každý jeho dar, aby poctili jeho jméno. ZNP 80.2