Také staří lidé potřebují pomoc a podporu rodiny. V domově bratří a sester v Kristu se jim může nejspíše nahradit ztráta vlastního domova. Jsou-li vybídnuti, aby pomáhali v domácnosti a zúčastnili se práce v ní, pomůže jim to k pocitu, že mohou být ještě užiteční. Dejte jim pocítit, že jejich pomoc má cenu a že stále mohou dělat něco, co je pro druhé prospěšné. To je potěší a probudí v nich zájem o život. ZNP 103.6
Učiňte vše možné, aby ti, jejichž stříbrem prokvetlé hlavy a vratký krok prozrazují, že se blíží k hrobu, zůstali mezi přáteli a blízkými známými. Ať se modlí s těmi, které znají a které mají rádi. Ať se o ně starají milující a něžné ruce. ZNP 103.7
Členové každé rodiny by měli považovat za svou přednost, že mohou sloužit svým vlastním příbuzným, pokud jsou toho schopni. Není-li to možné, přísluší toto dílo církvi a mělo by být přijímáno jako výsada i jako povinnost. Všichni, kdo mají Kristova ducha, budou mít něžné ohledy k slabým a starým. ZNP 104.1
Přítomnost jednoho z těchto bezmocných lidí v našich domovech je vzácnou příležitostí ke spolupráci s Kristem v jeho službě milosrdenství a v rozvíjení povahových rysů podobných jeho. Ve spojení starých a mladých je požehnání. Mladí mohou vnést do srdcí a životů starých sluneční svit. Ti, kdo si uvědomují křehkost a krátkost života, potřebují blahodárný styk s nadějemi a svěžestí mládí. A mladým může prospět moudrost a zkušenost starých. Především se potřebují naučit nesobecké službě. Přítomnost toho, kdo potřebuje soucit, shovívavost a obětavou lásku, bývá pro mnohé domácnosti cenným požehnáním. To provoní a zjemní život v rodině a vyvolá ve starých i mladých křesťanské ctnosti, které je zkrášlí Boží krásou a obohatí nehynoucími poklady nebes. ZNP 104.2