“Egypťané je pronásledovali a vešli za nimi doprostřed moře, všichni faraonovi koně, vozy i jízda. Za jitřního bdění vyhlédl Hospodin ze sloupu ohnivého a oblakového na egyptský tábor a vyvolal v egyptském táboře zmatek.” 2. Mojžíšova 14,23.24. NUD 134.3
Hromy burácely a šlehaly blesky. Egypťané propadli zmatku. Snažili se dostat stejnou cestou zpět, avšak Mojžíš vztáhl svou hůl a zadržená voda se rychle zavřela a pohřbila egyptskou armádu ve svých temných hlubinách. NUD 134.4
Za ranního rozbřesku spatřili Izraelci těla oblečená do brnění, která byla vyvržena na břeh. To bylo vše, co zbylo z jejich mocných nepřátel. Hospodin je dokonale vysvobodil z nejhoršího nebezpečí a jejich srdce se k němu obrátila s vděčností a důvěrou. Na Mojžíšovi spočinul Boží Duch a on vedl lid ve vítězoslavném chvalozpěvu vděčnosti, nejstarší a jedné z nejvznešenějších písní, které lidstvo zná. NUD 134.5
Na to navázaly izraelské ženy, které pod vedením Mojžíšovy sestry Mirjam hrály na bubínky a tančily. Radostný refrén se nesl daleko nad poušť a moře a hory vracely ozvěnou slova jejich chval: “Zpívejte Hospodinu, neboť se slavně vyvýšil, smetl do moře koně i s jezdcem.” 2. Mojžíšova 15,21. NUD 134.6
Tato píseň nepatří jen židovskému národu. Odkazuje na zničení všech nepřátel spravedlnosti a na konečné vítězství Božího Izraele. Prorok na ostrově Patmos viděl vítězný zástup oblečený do bílého roucha, který stál na jiskřícím moři. “Měli Boží loutny a zpívali píseň Božího služebníka Mojžíše a píseň Beránkovu.” Zjevení 15,2.3. NUD 134.7
Když nás Bůh vysvobozuje z otroctví hříchu, připravuje nám mnohem větší osvobození, než jaké způsobil Hebrejům u Rudého moře. I my bychom měli stejně jako izraelské zástupy srdcem i hlasem chválit Hospodina “za divy, jež pro lidi koná” Žalm 107,8. Jaké milosrdenství, jakou nezměrnou lásku nám Bůh projevuje, když nás se sebou spojuje, abychom byli jeho zvláštním pokladem! Jakou oběť přinesl náš Vykupitel, abychom mohli být nazváni Božími dětmi! NUD 134.8
Stvořitel říká: “Mne oslaví ten, kdo přinese oběť díků.” Žalm 50,23. Všichni obyvatelé nebes společně oslavují Boha. Naučme se již nyní andělské písni, abychom ji mohli zpívat, až se připojíme k jejich oslnivému zástupu. NUD 134.9
Bůh přivedl Hebreje do horské soutěsky u moře, aby mohl projevit svou moc a mimořádným způsobem pokořit pýchu jejich utlačovatelů. Zvolil tento postup, aby vyzkoušel jejich víru a upevnil jejich důvěru v něho. Kdyby se byl lid vrátil zpět, když je Mojžíš vybídl, aby šli vpřed, Bůh by jim neotevřel cestu. “Izraelští věřili, a proto prošli Rudým mořem jako po suché zemi.” Židům 11,29. Když sestoupili až do vody, ukázali, že věří Božímu slovu, vyslovenému Mojžíšem. Potom Mocný Izraele rozdělil moře a vytvořil cestu, po níž mohli jít. NUD 135.1
Život je často provázen různými nebezpečími a zdá se, že je těžké splnit svou povinnost. Obrazotvornost vnucuje představu hrozící zkázy. Přesto Boží hlas jasně velí: “Jdi kupředu!” Máme tento rozkaz uposlechnout, i když naše oči nedokážou proniknout tmou a cítíme, jak chladné vlny omývají naše nohy. Ti, kdo otálejí s uposlechnutím, dokud nezmizí každá nejistota a dokud nejsou odstraněna všechna rizika neúspěchu nebo porážky, neuposlechnou nikdy. Avšak víra odvážně pobízí vpřed. Cesta, kterou nás Bůh vede, může vést pouští nebo mořem, ale je to bezpečná cesta. NUD 135.2