Brzy poté, co se utábořili pod Sínajem, byl Mojžíš povolán na horu, aby se setkal s Bohem. Izrael se měl nyní dostat do úzkého a mimořádného vztahu s Nejvyšším. Měli být legálně ustaveni jako církev a národ pod Boží vládou. “Vy sami jste viděli, co jsem učinil Egyptu. Nesl jsem vás na orlích křídlech a přivedl vás k sobě. Nyní tedy, budete-li mě skutečně poslouchat a dodržovat mou smlouvu, budete mi zvláštním vlastnictvím jako žádný jiný lid, třebaže má je celá země. Budete mi královstvím kněží, pronárodem svatým.” 2. Mojžíšova 19,4-6. NUD 142.1
Mojžíš se vrátil do tábora a zopakoval Boží poselství starším Izraele. Lid odpověděl: “Budeme dělat všechno, co nám Hospodin uložil.” 2. Mojžíšova 19,8. Takto Izraelci vstoupili do závazné smlouvy s Bohem a slavnostně slíbili, že ho přijímají za svého vládce, čímž ve zvláštním smyslu podléhali jeho autoritě. NUD 142.2
Bůh se rozhodl, že z příležitosti vyhlášení svého zákona učiní úžasně velkolepý výjev. Ke všemu, co je spojeno se službou Bohu, se musí přistupovat s největší uctivostí. Hospodin Mojžíšovi řekl: “Jdi k lidu a dnes i zítra je posvěcuj; ať si vyperou pláště a ať jsou připraveni na třetí den, neboť třetího dne sestoupí Hospodin před zraky všeho lidu na horu Sínaj.” 2. Mojžíšova 19,10.11. Všichni se měli po určitý čas předepsaným způsobem připravovat na setkání s Bohem. Oni sami i jejich oděv musí být zbaveni nečistoty. Musí se v pokoře, půstu a modlitbě odevzdat Bohu, aby jejich srdce mohla být očištěna od nepravosti. NUD 142.3
Třetího dne ráno byl vrchol Sínaje pokryt hustým, těžkým, neproniknutelným oblakem, který sestupoval dolů, až byla celá hora zahalena do temnoty a tajemství. Pak bylo slyšet zvuk podobný troubení polnice, který svolával lid k setkání s Bohem. Z neproniknutelné temnoty šlehaly blesky a burácení hromu se odráželo od okolních vrchů. “Celá hora Sínaj byla zahalena kouřem, protože Hospodin na ni sestoupil v ohni. Kouř z ní stoupal jako z hutě a celá hora se silně chvěla.” 2. Mojžíšova 19,18. Izraelské zástupy se třásly strachem a lidé padli na své tváře před Hospodinem. NUD 142.4
Dokonce i Mojžíš vyznal: “Třesu se hrůzou a děsem.” Židům 12,21. Pojednou hromobití ustalo. Zvuk polnice umlkl. NUD 142.5
Země ztichla. Nastala chvíle slavnostního ticha. Pak zazněl Boží hlas. Hospodin promlouval z neproniknutelné temnoty, když obklopen anděly prodléval na hoře. Tak dal ve známost svůj zákon. NUD 143.1
“Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.” 2. Mojžíšova 20,2. Ten, který je vyvedl z Egypta, vytvořil jim cestu prostředkem moře a porazil faraona a jeho armádu, byl Tím, který nyní vyhlašoval svůj zákon. NUD 143.2