Navzdory Božímu rozhodnutí se Izraelci připravovali na dobytí Kenaanu. Podle svého vlastního názoru byli plně připraveni na střet. Přes Boží zákaz a vážné výstrahy svých vůdců vytáhli, aby se utkali s nepřátelskými armádami. NUD 184.1
Mojžíš za nimi spěchal s varováním: “Proč zase přestupujete Hospodinův rozkaz? Nezdaří se vám to. Nevystupujte tam — vždyť ve vašem středu není Hospodin —, abyste neutrpěli porážku od svých nepřátel.” 4. Mojžíšova 14,41.42. NUD 184.2
Kenaanci slyšeli o tajemné moci, která, jak se zdálo, chránila tento lid. Shromáždili silné vojsko, aby odrazili vetřelce. Útočící izraelská armáda neměla vůdce. Nebyla vyslána jediná modlitba, aby je Bůh dovedl k vítězství. Ačkoli nebyli vycvičeni k boji, doufali, že nelítostným útokem zlomí každý odpor. Troufale provokovali nepřítele, který se neodvážil na ně zaútočit. Kenaanci zaujali pozici na skalnaté vyvýšené rovině, jíž bylo možno dosáhnout jen příkrým a nebezpečným výstupem. Obrovský počet Hebrejů učinil porážku Izraele ještě hroznější. Velké a těžké balvany s rachotem padaly dolů a svou cestu poznamenávaly krví pobitých. Ti, kdo po vyčerpávajícím výstupu dosáhli vrcholu, byli nelítostně odraženi a s velkými ztrátami zahnáni na útěk. Izraelská armáda byla na hlavu poražena. NUD 184.3
Nepřátelé Izraele, kteří se strachem čekali na střet s tak mocným vojskem, se osmělili k ráznému odporu. Všechny zprávy o úžasných zázracích, které Bůh učinil pro svůj lid a o nichž slyšeli, nyní považovali za falešné. Nebylo důvodu k obavám. Tato první porážka Izraele, která Kenaance povzbudila k odvaze a odporu, velmi ztížila pozdější dobývání země. NUD 184.4
Izraeli nezbývalo než se před vítěznými nepřáteli stáhnout na poušť. Věděli, že tam najde svůj hrob celá generace. NUD 184.5