Plán vykoupení měl však ještě širší a hlubší význam než jen spasení člověka. Nebyli to jen obyvatelé tohoto malého světa, kdo měl získat správný pohled na Boží zákon, ale Boží charakter měl být obhájen před celým vesmírem. To měl Spasitel na zřeteli, když těsně před svým ukřižováním řekl: “Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven. A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě.” Jan 12,31.32. Tím, že zemře za spasení člověka, ospravedlní Kristus Boha a jeho Syna, pokud jde o jejich postup vůči satanově vzpouře, upevní Boží zákon a zjeví povahu a následky hříchu. NUD 26.5
Velký spor se od začátku týkal Božího zákona. Satan se snažil dokázat, že Bůh je nespravedlivý, jeho zákon nedokonalý a že pro dobro vesmíru je nutné jej změnit. Útokem na zákon zamýšlel svrhnout autoritu jeho Tvůrce. NUD 26.6
Když satan zvítězil nad Adamem a Evou, domníval se, že si tím zajistil vlastnictví tohoto světa, protože, jak tvrdil, si ho lidé vybrali za svého vládce. Prohlašoval, že není možné udělit milost. Padlí lidé jsou jeho zákonnými poddanými a svět mu patří. Ale Bůh dal svého vlastního Syna, aby vzal na sebe trest za přestoupení. Takto mohou být lidé navráceni do jeho přízně a přivedeni zpět do svého rajského domova. Velký spor, který začal v nebi, se měl rozhodnout zde na světě, tedy na území, které satan prohlásil za své. NUD 26.7
Celý vesmír žasl nad tím, že se Kristus pokoří, aby spasil padlého člověka. Když Kristus přišel v lidské podobě na náš svět, všichni s velkým zájmem sledovali jeho krví potřísněnou cestu od jesliček ke Kalvárii. NUD 27.1
Nebesa zaznamenala urážky a posměch, jichž se mu dostalo, a poznala, že to bylo ze satanova podnětu. Přihlížela stupňujícímu se zápasu mezi světlem a temnotou. A když Ježíš na kříži zvolal: “Dokonáno jest!” (Jan 19,30), po všech světech i samotným nebem zněl výkřik triumfu. Velký zápas byl nyní rozhodnut a Kristus byl vítězem. Jeho smrt byla odpovědí na otázku, zda Otec a Syn mají dost lásky k člověku, aby se ponížili a projevili ducha obětavosti. Satan ukázal svou pravou povahu lháře a vraha. Věrný vesmír se spojil a jedním hlasem chválil Boží vládu. NUD 27.2
Kdyby však byl Boží zákon Kristovou smrtí na kříži zrušen, jak mnozí tvrdí, potom by Boží milovaný Syn vytrpěl bolest a smrt jen proto, aby potvrdil oprávněnost satanových požadavků na změnu zákona. Pak by ovšem triumfoval kníže zla a jeho útoky na Boží vládu by byly opodstatněné. Skutečnost, že Kristus na sebe vzal trest určený člověku za přestoupení Božího zákona, je mocným důkazem toho, že zákon je neměnný, že Bůh je spravedlivý, milosrdný a nesobecký a že v uplatňování jeho vlády se pojí nekonečná spravedlnost s laskavostí. NUD 27.3