Vidění se rozplynulo a Mojžíšovy oči spočinuly na kenaanské zemi rozprostírající se v dálce. Potom jako unavený válečník ulehl k odpočinku. “I zemřel Mojžíš, služebník Hospodinův, tam v moábské zemi podle Hospodinovy výpovědi. Pochoval ho v údolí v moábské zemi naproti Bét-peóru. Nikdo až dodnes nezná jeho hrob.” 5. Mojžíšova 34,5.6. Mnozí by se dostali do nebezpečí modloslužebnictví nad jeho mrtvým tělem, kdyby byli znali místo, kde byl pochován. Z tohoto důvodu bylo lidem utajeno. Boží andělé pohřbili tělo Božího věrného služebníka a střežili jeho osamělý hrob. NUD 227.1
Neměl ovšem zůstat v hrobě dlouho. Sám Kristus spolu s anděly, kteří Mojžíše pochovali, sestoupil z nebe, aby vzkřísil spícího svatého muže. Satan se chvástal svým úspěchem, že Mojžíše svedl do hříchu, a ten se tak dostal pod nadvládu smrti. Velký nepřítel prohlásil, že Boží výrok: “Prach jsi a v prach se navrátíš” (1. Mojžíšova 3,19) mu dává právo na mrtvého. Moc smrti nebyla nikdy zlomena a podle satanova tvrzení jsou všichni mrtví jeho zajatci a nemohou být nikdy z hrobu propuštěni. NUD 227.2
Když Kníže života a zářící andělské bytosti přistoupili k hrobu, satan se obával o svou nadvládu. Začal se s Kristem, který narušil území, jež satan považoval za své vlastní, přít. Prohlásil, že dokonce ani Mojžíš nebyl schopen zachovávat Boží zákon. Dopustil se téhož hříchu, který způsobil, že byl satan vyvržen z nebe, totiž přivlastnil si slávu, která náleží Hospodinu, a tímto přestoupením se dostal pod satanovu nadvládu. Arcizrádce znovu opakoval svá původní obvinění, že s ním Bůh jednal nespravedlivě. NUD 227.3
Kristus ho mohl volat k zodpovědnosti za kruté dílo, které jeho svody v nebi způsobily, když zapříčinily zkázu velkého množství jeho obyvatel. Mohl poukázat na lež vyřčenou v zahradě Eden, která vedla k Adamovu hříchu a přinesla lidstvu smrt. Mohl satanovi připomenout, že to byl právě on sám, kdo sváděl Izrael k reptání a vzpouře, která vyčerpala tak dlouho projevovanou trpělivost jejich vůdce, takže byl v nestřeženém okamžiku zaskočen a dopustil se hříchu, kvůli němuž se dostal pod nadvládu smrti. Avšak Kristus řekl: “Potrestej tě Hospodin.” Judův 1,9. Tím předal vše k rozhodnutí svému Otci. Spasitel nevstoupil se svým nepřítelem do sporu, ale právě tehdy začal uskutečňovat své dílo: zlomil moc poraženého nepřítele a přivedl mrtvého k životu. To byl důkaz nadvlády Božího Syna. Satan o svou kořist přišel. Spravedlivý mrtvý byl znovu živ. Mojžíš vyšel z hrobu oslavený a vystoupil se svým Osvoboditelem vzhůru do Božího města. NUD 227.4
Bůh Mojžíšovi nedovolil vstoupit do Kenaanu, aby dal lidstvu ponaučení, na něž nesmí nikdy zapomenout, totiž že vyžaduje důslednou poslušnost a že si lidé musí dát pozor, aby si nepřivlastňovali slávu, která patří jejich Stvořiteli. NUD 227.5
Nemohl vyslyšet Mojžíšovu modlitbu a dát mu podíl na dědictví Izraele, ale nezapomněl na svého služebníka a neopustil ho. Na vrcholu Pisgy Bůh Mojžíše povolal k dědictví nekonečně slavnějšímu, než byl pozemský Kenaan. NUD 228.1
Mojžíš byl spolu s Eliášem, který byl zaživa proměněn a vzat do nebe, přítomen na hoře proměnění. Takto byla Mojžíšova modlitba nakonec vyslyšena. Stál na “krásné hoře” uprostřed dědictví svého lidu a vydával svědectví Kristu, který byl středem všech zaslíbení daných Izraeli. Toto je poslední výjev, který byl lidem zjeven ze života muže, jehož nebesa tak vysoce poctila. NUD 228.2