Dva kmeny, Gádovci a Rúbenovci, s polovinou pokolení Manasesova dostaly svá dědictví, ještě než Izraelci překročili Jordán. Rozlehlé náhorní roviny a bohaté lesy Gileádu a Bášanu měly půvaby, jaké nebylo možno nalézt ani v samotném Kenaanu. Dva a půl kmene si přálo usadit se tam, avšak zapřisáhli se, že určitá část ozbrojených mužů půjde se svými bratry přes Jordán a zúčastní se jejich bitev, dokud i oni nezískají své dědictví. Když deset pokolení vstoupilo do Kenaanu, čtyřicet tisíc vojáků z řad Rúbenovců, Gádovců a poloviny kmene Manasesova “táhlo ve zbroji před Hospodinem do boje na Jerišské pustiny” Jozue 4,13. Několik let statečně bojovali po boku svých bratří. Protože byli spojeni se svými bratry v boji, připadl jim také podíl z kořisti. Vrátili se “s velikými poklady…, s velkým množstvím dobytka, stříbrem, zlatem, mědí a železem a s velkým množstvím rouch” Jozue 22,8. O to vše se měli rozdělit s těmi, kteří zůstali s rodinami a stády. NUD 249.7
Jozue pozoroval jejich odchod s úzkostí v srdci. Věděl, jak silné bude v jejich izolovanosti od ostatních a při jejich kočovném způsobu života pokušení přijmout zvyky pohanských národů, které se zdržovaly v blízkosti jejich hranic. NUD 249.8
Zatímco Jozue a ostatní vedoucí byli dosud sužováni neblahými předtuchami, donesly se jim zvláštní zprávy. NUD 249.9
Dva a půl kmene vybudovalo u Jordánu velký oltář, podobný oltáři pro zápalnou oběť v Šílu. Boží zákon pod trestem smrti zakazoval zřízení jiného místa pro bohoslužbu kromě svatyně. To by lid odvedlo od pravé víry. NUD 250.1
Bylo rozhodnuto, že tam vyšlou delegaci, aby jim příslušníci dvou a půl kmene vysvětlili své počínání. Bylo vybráno deset předáků, každý z jednoho kmene. V jejich čele stál Pinchas, který se horlivě zastal Boží věci při slavnosti Baal-peóru. NUD 250.2
Vyslanci, kteří samozřejmě předpokládali, že se jejich bratři provinili, je ostře napomenuli. Žádali je, aby si uvědomili, jaké soudy dopadly na Izrael, když se spojil s modloslužebníky při slavnostech Baal-peóru. Pinchas Gádovcům a Rúbenovcům řekl, že pokud nejsou ochotni zůstat v této zemi bez oltáře k obětování, budou vítáni na druhém břehu Jordánu, aby tam sdíleli vlastnictví a výsady svých bratří. NUD 250.3
Obvinění ve své odpovědi vysvětlili, že jejich oltář není určen k obětování, ale je pouze památníkem, který jim má připomínat, že ač jsou odděleni řekou, mají stejnou víru jako jejich bratři v Kenaanu. Obávali se, že v budoucnu by jejich děti mohly být vyloučeny ze společenství Izraele. Tento oltář, vybudovaný podle vzoru Hospodinova oltáře v Šílu, bude svědkem, že jeho stavitelé jsou také ctiteli živého Boha. Vyslanci přijali toto vysvětlení s velkou radostí a lid se spojil v oslavě a chválení Boha. NUD 250.4
Gádovci a Rúbenovci poté na svůj oltář umístili nápis, který vysvětloval záměr, s nímž byl postaven. Řekli: “Je mezi námi svědkem, že Hospodin je Bůh.” Jozue 22,34. Takto se snažili předejít budoucímu nedorozumění a odstranit to, co by se mohlo stát příčinou pokušení. NUD 250.5
Těžkosti často povstávají z obyčejného nedorozumění a bez zdvořilosti a trpělivosti může dojít k vážným následkům. Deset pokolení se rozhodlo jednat rychle a naléhavě. Ovšem místo aby celou záležitost zdvořile vyšetřili, aby zjistili, jaká je skutečnost, zahrnuli své bratry kritikou a odsouzením. Kdyby byli Gádovci a Rúbenovci odpověděli ve stejném duchu, výsledkem by byla válka. Je důležité, abychom se k hříchu nestavěli laxně. Je ovšem stejně důležité, abychom nevynášeli ostrý soud a vyvarovali se neopodstatněného podezírání. NUD 250.6
Ještě nikdo nebyl ze svého špatného postoje vyveden nepříznivou kritikou a výčitkou, ale mnozí jsou tak odváděni ještě dál od pravé cesty a zatvrzují svá srdce proti usvědčování z hříchu. Zdvořilé, trpělivé jednání může zachránit chybujícího. NUD 250.7
Zatímco Rúbenovci a Gádovci se skutečně snažili podporovat pravé náboženství, jejich jednání bylo chybně posouzeno a přísně kritizováno. Přesto zdvořile a trpělivě naslouchali obvinění svých bratří, dříve než se pokusili se obhájit. Až poté plně vysvětlili své motivy a prokázali svou nevinu. NUD 250.8
I když jsou falešně nařčeni, mohou ti, kdo jsou v právu, zůstat klidní a ohleduplní. Bůh ví o všem, co je lidmi nesprávně pochopeno nebo falešně vysvětlováno, proto můžeme svůj případ bez rizika ponechat v jeho rukou. On obhájí ty, kdo mu důvěřují. NUD 250.9
Kristus se těsně před svým ukřižováním modlil, aby jeho učedníci byli zajedno, tak jako on je zajedno s Otcem, aby svět uvěřil, že ho Bůh poslal. Tato dojemná modlitba proniká staletími až do našich dnů. Přestože nemáme obětovat ani jedinou zásadu pravdy, má být naším stálým cílem dosáhnout takovéto jednoty. Ježíš řekl: “Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří; aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě.” Jan 17,20.21. “Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.” Jan 13,34.35. NUD 251.1