Vůdce, kterého Bůh vybral, aby porazil Midjánce, nebyl žádný velmož, kněz ani lévijec. Považoval se za nejmenšího z otcovského domu. Avšak nespoléhal na sebe a ochotně se řídil Hospodinovými radami. Bůh si vyvoluje takové lidi, které může co nejlépe použít. “Slávu předchází pokora.” Přísloví 15,33. Bůh je učiní silnými tím, že jejich slabost spojí se svou mocí, a moudrými tím, že k jejich tápání přidá svoji moudrost. NUD 269.3
Je málo takových, jimž je možno svěřit velkou míru odpovědnosti a dopřát úspěch, aniž zapomenou na to, že jsou závislí na Bohu. Proto Hospodin při výběru nástrojů pro své dílo opomíjí ty, které svět ctí a považuje za velké, talentované a geniální. Jsou pyšní a cítí se být kompetentní jednat, aniž by se poradili s Bohem. NUD 269.4
Důvěra v Boha a poslušnost jeho vůle jsou v našem duchovním boji právě tak nezbytné, jak byly pro Gedeóna a Jozua v jejich bojích s Kenaanci. Bůh je i dnes stejně ochoten podpořit snahu svého lidu a vykonat velké dílo prostřednictvím slabých nástrojů. Hospodin je schopen “učinit neskonale víc, než zač prosíme a co si dovedeme představit” Efezským 3,20. NUD 269.5
Když se na Gedeónovu výzvu izraelští muži shromáždili proti Midjáncům, Efrajimovci zůstali doma. Protože jim Gedeón neposlal zvláštní povolávací rozkaz, využili to jako záminku, aby se nepřipojili ke svým bratřím. Když se k nim však donesla zpráva o vítězství Izraele, Efrajimovci záviděli, protože na něm neměli podíl. NUD 269.6
Po bezhlavém útěku Midjánců se vydali do bitvy a pomohli dovršit vítězství. Přesto žárlili a hněvali se, jako by se Gedeón řídil svou vlastní vůlí a úsudkem. Nepoznali Boží ruku ve vítězství Izraele, a to je učinilo nehodnými, aby byli vybráni za zvláštní Boží nástroje. Když se vrátili s vítěznými trofejemi, rozzlobeně se na Gedeóna osopili: “Cos nám to udělal, že jsi nás nepovolal, když jsi táhl do boje proti Midjáncům?” Soudců 8,1. NUD 269.7
Gedeón řekl: “Copak jsem teď učinil něco tak velikého jako vy? Což není Efrajimovo paběrkování lepší než Abíezerovo vinobraní? Do vašich rukou vydal Bůh midjánské velmože Oréba a Zéba. Mohl jsem učinit něco tak velikého jako vy?” Soudců 8,2.3. Gedeónova skromná odpověď otupila hněv efrajimských mužů a oni se v pokoji vrátili do svých domovů. Gedeón projevil vzácnou ohleduplnost, s jakou se člověk hned tak nesetká. NUD 269.8
Izraelský lid z vděčnosti za osvobození od Midjánců nabídl Gedeónovi, aby se stal jejich králem. To bylo v přímém rozporu s principy teokracie. Králem Izraele byl Bůh, a kdyby na trůn posadili člověka, znamenalo by to, že odmítají Boha jako svrchovaného Krále. Gedeón si uvědomoval tuto skutečnost. Jeho odpověď ukazuje, jak ryzí a šlechetné byly jeho pohnutky: “Nebudu vaším vladařem, ani můj syn nebude vaším vladařem. Nad vámi bude vládnout Hospodin!” Soudců 8,23. NUD 270.1