Hříchy, které vyžadovaly zničení předpotopního světa, existují i dnes. Z lidských srdcí vymizela Boží bázeň. Lidé jsou lhostejní k Božímu zákonu a opovrhují jím. “Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noe vešel do korábu, a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky — takový bude i příchod Syna člověka.” Matouš 24,38.39. Bůh nezatratil lidi žijící před potopou kvůli jídlu a pití. Dal jim plody země, aby naplnil jejich tělesné potřeby. Jejich hřích spočíval v tom, že tyto dary přijímali bez vděčnosti vůči Dárci a že bez zábran ukájeli svou chuť. Bylo oprávněné se oženit. Bůh vydal ohledně manželského svazku zvláštní směrnice, aby byl posvátný a krásný. Avšak manželství bylo zneužíváno a stalo se služkou vášně. NUD 41.7
Dnes panují podobné poměry. Lidé neomezeně hoví chuti. Ti, kdo se prohlašují za Kristovy následovníky, jedí a opíjejí se s opilci. Nestřídmost otupuje morální a duchovní síly a vede k oddávání se nízkým vášním. Mnozí lidé se stávají otroky smyslnosti. Žijí jen pro ukájení svých žádostí. Ve společnosti převládá výstřednost. Poctivost je obětována přepychu a okázalosti. Podvody, úplatkářství a krádeže zůstávají nepotrestány. V novinách se to hemží zprávami o zločinech tak chladnokrevných, že se zdá, jako by vymizel každý projev lidskosti. Tyto krutosti se staly tak běžnými, že stěží vzbudí údiv. Když se potlačované projevy bezzákonnosti jednou vymknou kontrole, naplní zemi strastmi a zpustošením. Předpotopní svět představuje situaci, do níž se řítí dnešní společnost. NUD 42.1
Bůh poslal Noema varovat svět, aby lidé mohli být přivedeni k pokání a uniknout hrozící zkáze. Jak se blíží doba Kristova druhého příchodu, Hospodin posílá své služebníky s varováním, aby připravili lidi na tuto slavnou událost. Mnoho lidí přestupuje Boží zákon. Bůh je nyní ve své milosti volá k poslušnosti svých svatých přikázání. Všichni, kdo budou činit pokání a uvěří Kristu, aby se zbavili svých hříchů, získají odpuštění. Avšak mnozí odmítají Boží varování a popírají autoritu jeho zákona. NUD 42.2
Z obrovského počtu obyvatel světa před potopou pouze osm lidí uvěřilo Božímu slovu, které zvěstoval Noe, a uposlechlo ho. Tak jsou i dnes přestupníci varováni a vyzýváni k pokání, dříve než přijde Zákonodárce potrestat neposlušné. Avšak většina těchto varování přijde nazmar. “Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: ‘Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření.’” 2. Petrův 3,3.4. NUD 42.3
Ježíš položil významnou otázku: “Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?” Lukáš 18,8. “Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odpadnou od víry a přidrží se těch, kteří svádějí démonskými naukami.” 1. Timoteovi 4,1. “Věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy.” 2. Timoteovi 3,1. NUD 42.4
Když končila doba milosti, předpotopní lidé se oddávali vzrušujícím zábavám, zcela ponořeni do veselí a rozkoše. V naší době je svět pohroužen do požitkářství. Stálý kolotoč vzrušení brání lidem v tom, aby byli osloveni pravdou, která jediná je může zachránit před přicházející zkázou. NUD 42.5
V Noemově době učenci prohlásili, že je nemožné, aby byl svět zničen vodou. Zrovna tak se dnes mužové vědy snaží dokázat, že svět nemůže být zničen ohněm. Avšak když všichni považovali Noemovo svědectví za podvod, právě tehdy nadešel Boží čas. Zákonodárce je větší než přírodní zákony. “Jako bylo za dnů Noe…, právě tak bude v den, kdy se zjeví Syn člověka.” Lukáš 17,26.30. “Den Páně přijde, jako přichází zloděj. Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud.” 2. Petrův 3,10. Když náboženští učitelé představují budoucnost jako období pokoje a blahobytu a svět je zcela zaměstnán svým pěstováním a budováním, hodováním a zábavami, když lidé odmítají Boží varování a vysmívají se jeho poslům, “tu je náhle přepadne zhouba…, a neuniknou” 1. Tesalonickým 5,3. NUD 42.6