Nespokojenost s vládou, podněcovaná princem, se rychle šířila. Abšalóm byl všeobecně považován za dědice království a lidé toužili, aby už mohl nastoupit na trůn. “Tak Abšalóm lstivě získával srdce izraelských mužů.” 2. Samuelova 15,6. Přesto král nic netušil. David si myslel, že přijetím postavení prince Abšalóm sleduje čest královského dvora. NUD 358.5
Abšalóm tajně vyslal vybrané muže ke všem kmenům, aby dojednali jednotlivé kroky vzpoury. Nato se oděl pláštěm zbožné oddanosti, aby zamaskoval své zrádné úmysly. Abšalóm řekl králi: “Dovol mi jít do Chebrónu splnit slib, který jsem učinil Hospodinu. Tvůj služebník totiž, když bydlel v Gešúru v Aramu, učinil takovýto slib: Dá-li Hospodin, abych se vrátil do Jeruzaléma, budu sloužit Hospodinu.” 2. Samuelova 15,7.8. NUD 358.6
Milující otec, potěšen důkazem synovy zbožnosti, ho propustil se svým požehnáním. Tímto vrcholně pokryteckým činem se Abšalóm nesnažil zaslepit pouze krále, ale chtěl si jím rovněž získat důvěru lidí, a tak je vést do vzpoury proti Bohem vyvolenému králi. NUD 358.7
Abšalóm se vydal do Chebrónu a spolu s ním “šlo z Jeruzaléma dvě stě mužů. Byli pozváni, šli bezelstně, nic netušili.” 2. Samuelova 15,11. Tito muži šli, aniž si uvědomovali, že je jejich láska ke královu synovi zavádí do vzpoury proti jeho otci. V Chebrónu Abšalóm povolal Achítofela, muže, který byl vysoce vážen pro svou moudrost. Achítofelova podpora způsobila, že se Abšalómova věc jevila jako jistý úspěch, protože pod jeho korouhev přivábila mnohé vlivné muže. Když polnice ohlásila propuknutí vzpoury, princovi zvědové rozšířili po celé zemi zprávu, že Abšalóm se stal králem. Shromáždilo se k němu mnoho lidí. NUD 359.1
Mezitím se do Jeruzaléma dostaly poplašné zprávy. David náhle prohlédl a pochopil, jaká vzpoura propukla v blízkosti jeho trůnu. Jeho vlastní syn se chtěl intrikami zmocnit jeho koruny a bezpochyby ho také připravit o život. V tomto velkém nebezpečí ze sebe David setřásl depresi, v níž se už dlouho nacházel, a chystal se čelit této hrozné nepředvídané situaci. Abšalóm byl vzdálen pouze asi třicet kilometrů. Rebelové budou brzy v jeruzalémských branách. NUD 359.2
David se zachvěl při pomyšlení, že by měl své hlavní město vystavit krveprolévání a pustošení. Má dovolit, aby se Jeruzalém utápěl v krvi? Rozhodl se. Opustí Jeruzalém a pak svůj lid prověří tím, že jim dá příležitost, aby se k němu znovu shromáždili a podpořili ho. Bylo jeho povinností vůči Bohu i vůči svému lidu setrvat v postavení, jímž ho nebesa vyznamenala. NUD 359.3