Když byl stvořen Adam, Bůh řekl: “Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou.” 1. Mojžíšova 2,18. Bůh dal Adamovi společnici, “pomoc jemu rovnou”, ženu, která pro něj byla vhodnou partnerkou a která s ním vytvoří úzký vztah lásky a vzájemné náklonnosti. Eva byla stvořena z žebra vyňatého z Adamova boku. Neměla mu vládnout jako hlava, ani neměla být pošlapávána jako osoba podřízená, ale měla mu stát po boku jako rovnocenná, jím milovaná a chráněná bytost. Byla jeho druhým já, což ukazuje na těsné spojení, jaké má existovat v tomto vztahu. “Nikdo přece nemá v nenávisti své tělo, ale živí je a stará se o ně.” Efezským 5,29. “Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.” 1. Mojžíšova 2,24. NUD 16.1
“Manželství ať mají všichni v úctě.” Židům 13,4. Manželství je jednou ze dvou institucí, které si Adam po pádu do hříchu přinesl s sebou za brány ráje. Když lidé poznají a uplatňují Boží zásady, je manželství požehnáním. Střeží čistotu a štěstí lidského pokolení a povznáší fyzické, intelektuální a morální vlastnosti. NUD 16.2
“Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil.” 1. Mojžíšova 2,8. V této zahradě rostly stromy všech druhů. Mnohé z nich byly obtěžkány lahodným ovocem. Půvabné keře vinné révy se pnuly vzhůru a jejich větve se prohýbaly pod nákladem lákavých plodů. Adam s Evou dostali za úkol vytvarovat výhonky vinné révy do podoby altánků, a tak si pro sebe vytvořit obydlí z živých stromů obalených listím a ovocem. Uprostřed zahrady stál strom života, který svou nádherou předčil všechny ostatní stromy. Jeho plody prodlužovaly život. NUD 16.3
“Tak byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy.” 1. Mojžíšova 2,1. “Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré.” 1. Mojžíšova 1,31. Krásné stvoření nehyzdila žádná skvrna hříchu ani stín smrti. “Jižní hvězdy společně plesaly a všichni synové Boží propukli v hlahol.” Jób 38,7. NUD 16.4