Jákob teď jasně viděl chybu, která ho přivedla k hříchu, jehož se dopustil, když získal právo prvorozenství podvodem. Nedůvěřoval Božím zaslíbením, ale chtěl svým vlastním úsilím uskutečnit to, co by Bůh vykonal v pravý čas a svým vlastním způsobem. Na důkaz, že mu bylo odpuštěno, dostal nové jméno, které mu bude připomínat jeho vítězství. Anděl mu řekl: “Nebudou tě už jmenovat Jákob (to je Úskočný), nýbrž Izrael (to je Zápasí Bůh), neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem i s lidmi a obstáls.” 1. Mojžíšova 32,29. NUD 91.7
Krize jeho života byla minulostí. Pochybnosti, zmatek a výčitky svědomí mu ztrpčovaly život, ale teď se všechno změnilo. Pokoj plynoucí ze smíření s Bohem byl sladký. Jákob se už nebál setkání se svým bratrem. Bůh může ovlivnit Ezauovo srdce, aby přijal jeho ponížení a pokání. NUD 91.8
Zatímco Jákob zápasil s andělem, jiný nebeský posel navštívil Ezaua. Ezau spatřil ve snu život svého bratra v uplynulých dvaceti letech, kdy žil mimo domov. Byl svědkem jeho zármutku při zjištění, že jeho matka už nežije. Viděl ho obklopeného zástupem Božích andělů. Bůh jeho otce byl s ním. NUD 91.9
Konečně se oba tábory k sobě přiblížily. Na jedné straně vládce pouště s ozbrojenými muži a na druhé straně Jákob se svými ženami a dětmi, následován početnými stády. Patriarcha, bledý a poraněný z nedávného zápasu, postupoval vpřed, opíraje se o hůl. Kráčel pomalu a namáhavě, avšak jeho tvář vyzařovala radost a pokoj. NUD 92.1
Když Ezau uviděl kulhajícího a vyčerpaného Jákoba, “rozběhl se k němu a objal ho, padl mu kolem krku a políbil ho; oba zaplakali” 1. Mojžíšova 33,4. Dokonce i srdce Ezauových drsných vojáků byla dotčena. Nemohli pochopit změnu, která se stala s jejich vůdcem. NUD 92.2
Oné noci plné úzkosti byl Jákob poučen o tom, jak marné je spoléhání na lidskou pomoc, jak pochybná je důvěra v moc člověka. Bezmocný a s pocitem vlastní nehodnosti se úpěnlivě dovolával zaslíbení Boží milosti pro hříšníka činícího pokání. Toto zaslíbení bylo pro něj ujištěním, že mu Bůh odpustí a přijme ho. NUD 92.3