Áron se na pokyn andělů vydal na cestu, aby se uprostřed pouštní samoty blízko Chorébu setkal se svým bratrem. Zde mu Mojžíš oznámil “všechna Hospodinova slova, s nimiž ho poslal, a všechna znamení, kterými ho pověřil” 2. Mojžíšova 4,28. Šli spolu do Egypta, aby shromáždili starší Izraele. “A lid uvěřil. Když slyšeli, že Hospodin navštívil Izraelce a že pohleděl na jejich ujařmení, padli na kolena a klaněli se.” 2. Mojžíšova 4,31. NUD 122.1
Jako vyslanci Krále králů vstoupili dva bratři do faraonova paláce s tímto poselstvím pro krále: “Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Propusť můj lid, ať mi v poušti slaví slavnost.” 2. Mojžíšova 5,1. NUD 122.2
Vládce se zeptal: “Kdo je Hospodin, že bych ho měl uposlechnout a propustit Izraele? Hospodina neznám a Izraele nepropustím!” 2. Mojžíšova 5,2. NUD 122.3
Mojžíš a Áron odpověděli: “Potkal se s námi Bůh Hebrejů. Dovol nám nyní odejít do pouště na vzdálenost tří dnů cesty a přinést oběť Hospodinu, našemu Bohu, aby nás nenapadl morem nebo mečem.” 2. Mojžíšova 5,3. Král vzplanul hněvem. “Proč, Mojžíši a Árone, odvádíte lid od jeho prací?” řekl. “Jděte za svými robotami!” 2. Mojžíšova 5,4. Zásahem těchto cizinců už království utrpělo škodu. Když na to pomyslel, dodal: “Hle, lidu země je teď mnoho, a vy chcete, aby nechali svých robot?” 2. Mojžíšova 5,5. NUD 122.4
Izraelci ve svém otroctví do určité míry ztratili znalost Božího zákona a sobota byla všeobecně znevažována. Útlak jejich pánů patrně znemožňoval její zachovávání. Mojžíš však svému lidu ukázal, že poslušnost vůči Bohu je podmínkou vysvobození. Jejich utlačovatelé si všimli, že se snaží obnovit svěcení soboty. NUD 122.5
Rozzlobený král podezříval Izraelce, že osnují vzpouru, aby se vymanili z jeho služby. Postará se tedy o to, aby jim nezbyl čas na takové nebezpečné pikle. Okamžitě přijal opatření, aby je ještě víc spoutal a potlačil jejich myšlenky o nezávislosti. Nejběžnějším stavebním materiálem byly cihly sušené na slunci a jejich výroba zaměstnávala velký počet otroků. Bylo zapotřebí obrovského množství nařezané slámy, která se spojovala s blátem, aby cihly držely pohromadě. Král nyní nařídil, aby se jim už nedodávala sláma. Dělníci si ji musí obstarat sami. Požadováno však bylo stejné množství cihel. NUD 122.6
Egyptští poháněči ustanovili hebrejské dozorce, aby dohlíželi na práci. Když králův výnos vstoupil v platnost, lidé se rozběhli na strniště sbírat slámu, ale zjistili, že je nemožné podat obvyklý výkon. Izraelští dozorci byli za toto selhání krutě biti. NUD 123.1
Šli si stěžovat ke králi. Jejich protest se u faraona setkal s výsměchem: “Jste lenoši líní, proto říkáte: ‘Pojďme obětovat Hospodinu.’” 2. Mojžíšova 5,17. Bylo jim přikázáno, aby se vrátili ke své práci. Jejich dřina nebude v žádném případě ulehčena. Když se vraceli, potkali Mojžíše a Árona a vyčítali jim: “Ať se nad vámi ukáže Hospodin a rozsoudí. Vy jste pokáleli naši pověst u faraona a jeho služebníků. Dali jste jim do ruky meč, aby nás povraždili.” 2. Mojžíšova 5,21. NUD 123.2