Ježíš Kristus — Boží Syn — představil lidem, jaký Bůh ve skutečnosti je.“Boha nikdo z lidí neviděl; jenom ten, který má k němu blízko jako jediný Syn k Otci, nám o něm sdělil pravdu.” 4Jan 1,18.“Otec mi svěřil všechno, jenom Otec zná Syna a Otce zná jenom Syn a ti, kterým ho Syn zjeví.” 5Matouš 11,27. CVP 11.6
Když se jeden z apoštolů obrátil na Ježíše Krista s prosbou:“Ukaž nám Otce”, Ježíš mu odpověděl:“Filipe, tak dlouho s vámi žiji a ty jsi mne ještě nepoznal? Jak se tak můžeš ptát? Kdo vidí mne, vidí Otce. Proč mne tedy žádáš, abych ti ho ukázal?” 6Jan 14,8.9. CVP 11.7
Ježíš Kristus svým posluchačům představil úkol, který má na zemi splnit. Prohlásil:“Duch Boží mě vede, protože mne Bůh určil, abych chudým přinesl radostnou zprávu, uzdravil ty, kteří jsou v srdci zraněni, sňal lidem pouta, kterými jsou svázáni, slepým abych vrátil zrak, utlačené osvobodil a ohlásil, že teď přichází čas, kdy se Bůh chce nad každým slitovat a zachránit ho.” 7Lukáš 4,18.19. CVP 12.1
To bylo jeho poslání. Procházel zemi, konal dobro, uzdravoval nemocné a trápené satanem. V celých vesnicích najednou nebylo slyšet nářek nemocných, protože tudy prošel a uzdravil trpící. CVP 12.2
Činy Ježíše Krista dokazovaly, že přišel z nebe. Každý jeho čin dokazoval lásku a milosrdenství. Motivovala jej láska k lidem. CVP 12.3
Boží Syn se stal člověkem proto, aby mohl pomáhat lidem. Ani ti nejchudší a nejprostší lidé se nebáli za ním přijít. Dokonce i malé děti mu chtěly být nablízku. Rády mu sedaly na klín a dívaly se do jeho přemýšlivé a láskyplné tváře. CVP 12.4
Nikdy nezatajil ani jediné slovo pravdy, mluvil však vždy s láskou. Byl zdvořilý, laskavý a pozorný. Za žádných okolností nebyl hrubý a nikdy nemluvil přísněji, než bylo zrovna nezbytné. Nikoho zbytečně nezranil. Nikdy lidem nevyčítal jejich slabosti. Říkal pravdu, ale vždy s láskou. CVP 12.5
Mluvil proti neupřímnosti, proti nevíře, špatnosti a hříchu, v jeho hlasu však přitom vždy zněl zármutek a lítost. Plakal nad městem, které měl tolik rád, protože ho nepřijalo a odmítlo to, co nabízel — pravdu, cestu a život. Lidé se postavili proti němu — proti svému Zachránci — on je měl však stále rád a bylo mu jich líto. Ježíš Kristus nežil samolibě, ale opravdově se zajímal o druhé. V jeho očích měl každý člověk velkou cenu. Ke každému přistupoval s láskou. Vnímal, že každý člověk potřebuje záchranu. CVP 12.6
Ježíšův život ukázal jeho charakter, byl však také svědectvím o charakteru Boha. Prostřednictvím svého Syna nám Bůh projevuje svou lásku. Ježíš Kristus — soucitný, laskavý Zachránce — to byl Bůh,“který přišel na svět v lidském těle”.81. Timoteovi 3,16. CVP 12.7