Galilejští rybáři byli prostí nevzdělaní lidé. Kristus, Světlo světa, je povolal do svého díla a bylo v jeho moci je na ně důkladně připravit. Spasitel nepohrdal vzděláním. Vždyť vzdělání, které se řídí láskou k Bohu a které je zasvěceno jeho službě, je požehnáním. Ježíš však pominul učence své doby, protože byli natolik sebejistí, že neměli pochopení pro trpící a nemohli tedy s Mužem z Nazareta spolupracovat. Propadli fanatismu a bylo pod jejich důstojnost nechat se poučovat od Krista. Ježíš hledá spolupracovníky, kteří jsou ochotní zprostředkovávat ostatním lidem jeho milost. Každý, kdo chce pro něho pracovat, se musí především naučit přestat spoléhat sám na sebe. Jen tak bude schopen přijmout Kristovu povahu. To se však nenaučí ani v nejlepších školách. Je to ovoce moudrosti, které může získat pouze od nebeského Učitele. TV 154.4
Ježíš si vybral nevzdělané rybáře, protože nebyli zatíženi tradicemi a mylnými zvyky své doby. Byli přirozeně schopní a přitom skromní a učenliví. Byli to muži, které mohl vychovat pro své dílo. Mnozí lidé v běžném životě trpělivě vykonávají svoji každodenní práci a ani netuší, že kdyby využili svých skrytých schopností, mohli by se zařadit mezi nejvýznamnější osobnosti světa. Je třeba, aby v nich nevyužité schopnosti probudila zkušená ruka. Právě tyto lidi Ježíš povolával ke spolupráci a nabízel jim svoji společnost. Ani nejslavnější lidé světa neměli takového učitele. Když učedníci vyšli ze Spasitelovy školy, byli z nich vzdělaní a informovaní muži. Podobali se mu myšlením i povahou a ostatní na nich poznali, že byli s Ježíšem. TV 154.5
Rozšiřování vědomostí není ve výchově a vzdělávání to nejdůležitější. Mnohem podstatnější je předávání životodárné síly, která pramení ze vzájemného společenství člověka s člověkem. Život vzniká vždy zase jen ze života. Učedníci měli jedinečnou příležitost být po tři roky denně v bezprostřední blízkosti božského života, z něhož pramení všechno požehnání, kterého se světu dostává. Zejména milovaný učedník Jan se více než ostatní podřizoval moci Ježíšova obdivuhodného života. Řekl: “Ten život byl zjeven, my jsme jej viděli, svědčíme o něm a zvěstujeme vám život věčný, který byl u Otce a nám byl zjeven.” “Z jeho plnosti jsme byli obdarováni my všichni milostí za milostí.” 1. Janův 1,2; Jan 1,16. TV 155.1
Ježíšovi učedníci neměli žádné předpoklady k získání slávy. Bylo zcela zřejmé, že za zdárné výsledky svého úsilí vděčili jen Bohu. Jejich životy, změny jejich povahových vlastností a neobyčejné dílo, které Bůh jejich prostřednictvím uskutečnil, svědčí o tom, co chce Pán vykonat pro všechny vnímavé a poslušné lidi. TV 155.2
Nejvíce dobra vykoná ten, kdo nade vše miluje Krista. Nemyslí na sebe, nechává se vést Duchem svatým, žije život cele zasvěcený Bohu a jeho prospěšnost je potom nekonečná. Pokud budou lidé bez reptání a pochybování vytrvale zachovávat nezbytná pravidla, Bůh je bude učit hodinu co hodinu, den co den. Chce jim projevit svoji milost. Nebudou-li mu klást překážky, vylije jejich prostřednictvím na zem obrovské proudy vody spasení. Kdybychom povzbuzovali prosté lidi v tom, co mohou vykonat, a nebránili jim v jejich horlivosti, bylo by sto Kristových služebníků tam, kde je dnes jeden jediný. TV 155.3
Bůh přijímá lidi takové, jací jsou, a pokud se mu podřizují, připravuje je pro svoji službu. Duch svatý probouzí schopnosti v každém, kdo jej přijímá. Člověk bezvýhradně oddaný Bohu se pod vedením Ducha svatého harmonicky rozvíjí a získává sílu k pochopení i zachovávání Božích požadavků. Slabá a nestálá povaha se mění v silnou a pevnou. Trvalá oddanost vytváří mezi Ježíšem a jeho učedníkem tak těsný vztah, že se křesťan začne Kristu svou povahou i myšlením podobat. Ve spojení s Ježíšem získává jasnější vidění a širší rozhled. Je bystřejší a rozvážnější. Slunce spravedlnosti povzbuzuje každého, kdo chce sloužit Kristu, a dává mu sílu, aby mohl nést hojné ovoce k Boží slávě. TV 155.4
Lidé s nejvyšším vzděláním ve vědách či umění se mnohému naučili od obyčejných křesťanů, které svět považuje za nevzdělané. Tito nenápadní učedníci však získali vzdělání v té nejvyšší ze všech škol. Seděli u nohou muže, který hovořil tak, jak “nikdo nikdy… nemluvil”. Jan 7,46. TV 155.5