“Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: ‘Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.’” Matouš 2,1.2. TV 34.1
Mudrci z Východu byli filozofové. Ve svém národě patřili k početné a vlivné vrstvě bohatých a vzdělaných lidí urozeného původu, která často zneužívala důvěřivosti lidu. Byli však mezi nimi i spravedliví, kteří zkoumali znamení Boží prozřetelnosti v přírodě, a lidé si jich pro jejich moudrost a poctivost vážili. Právě takoví byli mudrcové, kteří přišli za Ježíšem. TV 34.2
Boží světlo svítilo vždy i ve tmě pohanství. Mudrci zkoumali hvězdy na nebi a snažili se pochopit tajemství jejich drah. Přitom spatřili slávu Stvořitele. Chtěli poznat více, a proto se obrátili k židovským spisům. I v jejich zemi byla vzácná prorocká Písma, která předpovídala příchod Božího učitele. Balám, svého času Boží prorok, také patřil k mágům. Pod vlivem Ducha svatého předpověděl rozkvět Izraele a příchod Mesiáše. Jeho proroctví se tradovala od století ke století. Ve Starém zákoně však byl Spasitelův příchod popsán srozumitelněji. Ke své radosti mágové zjistili, že Mesiáš má přijít již brzy a že celý svět pozná Boží slávu. TV 34.3
V tu noc, kdy Boží sláva zaplavila betlémské pahorky, uviděli mudrci na nebi záhadné světlo. Když se setmělo, objevila se na obloze zářivá hvězda. Nebyla to ani stálice, ani planeta. Mudrce tento neobyčejný úkaz velmi zaujal. Netušili, že je to zář andělů, kteří se shromáždili ve velké dálce. Byli však přesvědčeni, že ona hvězda má pro ně zvláštní význam. Radili se s kněžími a filozofy a zkoumali svitky z dávných dob. V Balámově proroctví četli: “Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele.” 4. Mojžíšova 24,17. Zvěstuje snad právě tato zvláštní hvězda příchod Zaslíbeného? Mágové uvítali světlo pravdy seslané z nebes, jehož paprsky byly stále jasnější. Ve snu dostali pokyn, aby se vydali hledat právě narozeného Krále. TV 34.4
Stejně jako Abraham s vírou vyšel na Boží výzvu a “nevěděl, kam jde”(Židům 11,8), a stejně jako Izrael s vírou následoval oblakový sloup na cestě do Zaslíbené země, vydali se i pohanští mudrci hledat zaslíbeného Spasitele. Východní země byla bohatá a mudrci nevyšli s prázdnýma rukama. Bylo zvykem projevovat králům i ostatním vysoce postaveným lidem úctu nejrůznějšími dary. Dítěti, v kterém měl být požehnán celý svět, přinesli mudrci ty nejvzácnější dary své země. Na cestě se řídili hvězdou, a proto museli putovat v noci. Čas si krátili opakováním známých výroků a proroctví o králi, kterého hledali. Vždy když se zastavili k odpočinku, zkoumali proroctví a stále více se utvrzovali v tom, že je vede Bůh. Kromě viditelného znamení hvězdy, jež jim ukazovala cestu, pociťovali na sobě i působení Ducha svatého, a to je naplňovalo nadějí. Cesta byla dlouhá, ale radostná. TV 34.5