Kněží a přední muži se stále chystali Ježíše uvěznit. Tvrdili, že pokud zůstane na svobodě, strhne lid na svou stranu. Jediným způsobem, jak tomu zabránit, je bez prodlení jej umlčet. Jejich hovor byl právě v plném proudu, když se Nikodém zeptal: “Odsoudí náš zákon někoho, aniž ho napřed vyslechne a zjistí, čeho se dopustil?” Jan 7,51. Všichni ztichli. Nikodémova slova pohnula jejich svědomím. Bez výslechu nemohli člověka odsoudit. To však nebyl jediný důvod, proč sebevědomí muži ztichli a zírali na toho, kdo si dovolil promluvit ve jménu spravedlnosti. Byli vyděšeni a uraženi, že někdo z jejich středu natolik podlehl Ježíšovu vlivu, že se jej dokonce zastává. Když se vzpamatovali ze svého údivu, obrátili se k Nikodémovi s jedovatou jízlivostí: “Nejsi také ty z Galileje? Hledej v Písmu a uvidíš, že z Galileje prorok nepovstane!” Jan 7,52. TV 293.5
Nikodémova námitka však přece jen zastavila jednání rady. Přední muži nemohli uskutečnit svůj záměr a odsoudit Ježíše bez výslechu. Pro tentokrát neuspěli. “Všichni se vrátili do svých domovů. Ježíš však odešel na Olivovou horu.” Jan 7,53. TV 293.6