Farizeům a předním mužům se to jevilo jako nestoudná opovážlivost. Nemohli snést, že člověk jako oni si činí takové nároky. Tvářili se, jako by jeho slova neslyšeli, a ptali se: “Kdo jsi ty?” Jan 8,25. Chtěli jej donutit k tomu, aby se sám prohlásil za Krista. Jeho vzhled a dílo byly jiné, než lidé očekávali. Lstiví nepřátelé doufali, že když se sám prohlásí za Mesiáše, lid jej odmítne jako podvodníka. TV 297.4
Na jejich otázku: “Kdo jsi ty?” Ježíš odpověděl: “Co vám od začátku říkám.” Jan 8,25. Jeho slova i jeho povaha zjevovaly téhož ducha. Ježíš byl ztělesněním pravd, které hlásal. Řekl: “Sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil Otec. Ten, který mě poslal, je se mnou; nenechal mě samotného, neboť stále dělám, co se líbí jemu.” Jan 8,28.29. Nesnažil se uplatnit svůj mesiášský nárok, ale poukázal na svoji jednotu s Bohem. Kdyby se jejich srdce otevřela Boží lásce, byli by Ježíše přijali. TV 298.1
Mnozí z jeho posluchačů v něho uvěřili a Ježíš jim řekl: “Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.” Jan 8,31.32. TV 298.2
Farizeje tato slova urazila. Jako by zapomněli, že národ již tak dlouho trpí pod cizí nadvládou, rozčileně se ohradili: “Jsme potomci Abrahamovi a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: stanete se svobodnými?” Jan 8,33. Ježíš na ně pohlédl a viděl před sebou otroky zloby posedlé touhou po pomstě. Smutně odpověděl: “Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.” Jan 8,34. Oni sami žili v tom nejhorším možném otroctví — v otroctví ďábelského ducha. TV 298.3
Každý, kdo se nechce odevzdat Bohu, se dostává pod vládu jiné moci. Nepatří sám sobě. Může sice hovořit o svobodě, ale žije v nejstrašnějším otroctví. Jeho mysl zcela ovládá satan a nedovoluje mu vidět krásu pravdy. Člověk si namlouvá, že se řídí jen svým vlastním přesvědčením, ve skutečnosti se však podřizuje vůli knížete temnoty. Kristus přišel vysvobodit lidstvo z otroctví hříchu. “Zákon Ducha, který vede k životu v Kristu Ježíši, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti.” Římanům 8,2. TV 298.4
V díle vykoupení je jakýkoli nátlak vyloučen. Neuplatňuje se v něm žádná vnější síla. Člověk se pod vlivem Božího Ducha sám svobodně rozhoduje, komu chce sloužit. Smysl svobody spočívá ve změně, jíž ten, kdo se podřizuje Kristu, prochází. Sám se zbavuje hříchu. Ve své síle se samozřejmě nemůžeme ze satanovy moci vymanit. Pokud se však budeme chtít osvobodit od hříchu a ve své bídě budeme volat o pomoc, která nás ve všech směrech přesahuje, Duch svatý nám dá sílu a my se ochotně podřídíme Boží vůli. TV 298.5
Svobodu může člověk nalézt jen v jednotě s Kristem. “Pravda vás učiní svobodnými,” a Kristus je pravda. Hřích může zvítězit jen tak, že oslabí mysl člověka a zbaví jej svobody. Pokud se člověk podřídí Bohu, vrátí se mu jeho skutečná důstojnost a velikost. Boží zákon, podle kterého máme žít, je “zákonem svobody”. Jakubův 2,12. TV 298.6