Když Ježíš odpovídal zákoníkovi, shromáždili se k němu farizeové a on se jich zeptal: “Co si myslíte o Mesiášovi? Čí je syn?” Matouš 22,42. Tou otázkou chtěl zkoušet jejich víru v Mesiáše. Chtěl, aby řekli, zda jej považují jen za člověka, nebo za Božího Syna. Celý sbor hlasů svorně odpověděl: “Davidův.” Tak se hovořilo o Mesiáši v proroctví. Když Ježíš zjevoval své božství v mocných činech, když uzdravoval nemocné a křísil mrtvé, lidé se ptali: “Není to Syn Davidův?” Matouš 12,23. Syrofenická žena, slepý Bartimeus a mnoho dalších k němu volalo o pomoc: “Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův!” Matouš 15,22. Když vjížděl do Jeruzaléma, lidé jej radostně vítali: “Hosanna synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově!” Matouš 21,9. I děti v chrámu s radostí opakovaly tato slova. Avšak mnozí z těch, kdo nazývali Ježíše synem Davidovým, neuznávali jeho božství. Nepochopili, že Davidův syn je i Božím Synem. TV 387.2
Když lidé odpověděli, že Kristus je Davidovým synem, Ježíš řekl: “‘Jak to tedy, že ho David v Duchu svatém nazývá Pánem, když praví: Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici, dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy. Jestliže tedy David nazývá Mesiáše Pánem, jak může být jeho synem?’ A nikdo nebyl s to odpovědět mu ani slovo; od toho dne se ho již nikdo neodvážil tázat.” Matouš 22,43-46. TV 387.3