Potom se zcela podřídil Otcově vůli. Řekl: “Vždyť pro tuto hodinu jsem přišel. Otče, oslav své jméno!” Jan 12,27.28. Jen Kristova smrt mohla svrhnout satanovu vládu. Jedině díky ní mohl být člověk vykoupen a Bůh oslaven. Ježíš podstoupil smrtelný zápas, obětoval se. Majestát nebes dobrovolně trpěl za hříchy světa. “Otče, oslav své jméno,” řekl. A z oblaku nad jeho hlavou zazněla odpověď: “Oslavil jsem a ještě oslavím.” Jan 12,28. Kristus oslavoval Boha celým svým životem, od narození až do chvíle, kdy pronesl tato slova. I v nadcházející zkoušce měl svým božsko-lidským utrpením oslavit Otcovo jméno. TV 398.4
Když promluvil, zazářilo z oblaku světlo a obklopilo ho jako ohnivá zeď tvořená z rukou Nekonečné moci. Lidé užasli. Nikdo se neodvážil promluvit. Všichni mlčky a se zatajeným dechem hleděli na Ježíše. Když Otcovo svědectví doznělo, oblak se zvedl a rozplynul. Zjevné spojení mezi Otcem a Synem bylo na čas přerušeno. TV 398.5
“Zástup, který tam stál a slyšel to, říkal, že zahřmělo. Jiní tvrdili: ‘Anděl k němu promluvil.’” Jan 12,29. Řekové však viděli oblak, slyšeli hlas, pochopili jeho význam a poznali v Kristu zjeveného Božího Posla. TV 399.1
Boží hlas zazněl při Ježíšově křtu na počátku jeho služby a potom znovu při jeho proměnění na hoře. Nyní v závěru jeho díla se ozval potřetí a za zvláštních okolností jej slyšel velký zástup lidí. Ježíš právě pronesl závažnou pravdu o skutečném stavu Židů. Naposledy je varoval a předpověděl jejich zkázu. Bůh se svou pečetí znovu přiznal k dílu svého Syna. Uznal toho, koho Izrael zavrhl. Ježíš řekl: “Tento hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám.” Jan 12,30. Byl to hlavní důkaz o jeho mesiášství, znamení od Otce, které potvrzovalo, že Ježíš mluví pravdu a že je Božím Synem. TV 399.2