Kristus oznámil učedníkům, jaké znamení bude předcházet zkáze Jeruzaléma a jak se mají zachránit: “Když uvidíte, že Jeruzalém obkličují vojska, tu poznáte, že se přiblížila jeho zkáza. Tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor, kteří jsou v Jeruzalémě, ať z něho odejdou, a kteří jsou po venkově, ať do něho nevcházejí, poněvadž jsou to dny odplaty, v nichž se má naplnit vše, co je psáno.” Lukáš 21,20-22. Varoval je čtyřicet let před zničením Jeruzaléma. Křesťané Kristových slov uposlechli a nikdo z nich při pádu Jeruzaléma nezahynul. TV 403.1
Kristus řekl: “Modlete se, abyste se nemuseli dát na útěk v zimě nebo v sobotu.” Matouš 24,20. On sám sobotu ustanovil. Nezrušil ji, nepřibil ji na kříž. Jeho smrtí sobota nepozbyla platnosti ani neztratila svůj význam. Měla být svěcena ještě čtyřicet let po jeho ukřižování. Čtyřicet let se měli učedníci modlit, aby nemuseli utíkat v sobotu. TV 403.2
Od zkázy Jeruzaléma Ježíš rychle přešel k mnohem významnější události. Začal hovořit o posledním článku řetězce pozemských dějin — o příchodu Božího Syna v moci a slávě. Viděl, že mezi těmito dvěma událostmi přejdou dlouhá staletí temna, pro jeho církev nastane období poznamenané krví, slzami a utrpením. Líčení událostí z této doby by učedníci neunesli, a proto se o nich Ježíš zmínil jen stručně. “Neboť tehdy nastane hrozné soužení, jaké nebylo od počátku světa až do nynějška a nikdy již nebude. A kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebyl by spasen žádný člověk; ale kvůli vyvoleným budou ty dny zkráceny.” Matouš 24,21.22. Kristovy následovníky čekalo více než tisíc let pronásledování, jaké svět dosud nezažil. Miliony Ježíšových věrných svědků měly být zabity. Kdyby Bůh nezasáhl ve prospěch svého lidu, byli by všichni zahynuli. “Ale kvůli vyvoleným budou ty dny zkráceny.” TV 403.3